středa 1. září 2010

Česká ekologická stopa

6 komentářů:

  1. No ja vim, ze Vas blog neni vysvetlovaci, ale informativni, ale proc jsou to blaboliste? Mozna by stalo za to diskutovat o zpusobu vypoctu te ekologicke stopy, ale ten koncept je imho spravny.

    OdpovědětVymazat
  2. Měla by sloužit k výpočtu spotřeby zdrojů. Viz. moje reakce u zdroje.

    OdpovědětVymazat
  3. Souhlas, já taky nechci obhajovat jejich globální hektary a komedii kolem.
    Pro mě má smysl informace o množství potřebných základních zdrojů.

    OdpovědětVymazat
  4. Do prkeny vohrady, uz aby to zacalo fungovat a na zaklade ecomeritek nekterym blbum konecne doslo, ze treba, abych uvedl jen jeden na hlavu padly byznys zasobovat stredni Evropu jahodami ze Spanelska je blbost, kdyz Madarske jsou 2 x blize. Tady vidim vliv mastnych prirazek za procestovane km jako jedinou moznost jak privest nektere Euroblbce kdyz ne k rozumu tak k respektovani uspornych opatreni kdyz to je to hlavni pres co a na co Vam jede vlak :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Ono to tak nejspíš bude, ale rozbor nákladů na prvočinitele by to odhalil lépe.
    - pěstební plocha na tunu jahod+ bonita
    - hnojiva
    - závlaha
    - doprava
    - lidská práce
    - energie(svícení, chlazení, zahřívání ...)
    - doba pěstování

    Všechny tyto (a další co jsem zapomněl) parametry rozvést do základních surovin, ve kterých chceme měřit a poté srovnat jak je na tom např. Holandsko, Česko a severní Afrika v pěstování rajčat.

    Dostaneme spotřebu sledovaných zdrojů. Ty můžeme dále roztřídit na neobnovitelné (ropa, uhlí), obnovitelné s náklady (dřevo), obnovitelné přirozeně (čistý vzduch, pitná voda), zdroje zdarma (sluneční svit) a zdroje operační (čas, pracovní doba, projetá vzdálenost, obdělaná plocha). Dále "antizdroje", čímž myslím např. odpad a znečištění.

    V různých konfiguracích budou různé zdroje různě cenné a podle toho vyjdou vhodné kombinace.
    Ekologickou stopou já pak rozumím spotřebu vybraných ukazatelů. jako např. ropa, dřevo, kulturní plochy.

    V důsledku se může ukázat, že šetrnější bude hydroponické pěstování rajčat v horách v Africe, kde nic jiného neroste a směna za obilí ze střední Evropy i za cenu spálené nafty, než aby tamní lidé pěstovali obilí sami.

    Nebýt dotací a ekonomických machinací, mohla by dost napovědět prostá peněžní cena zboží. Tohle ale v dnešní ekonomice nefunguje.

    OdpovědětVymazat
  6. Dik za hlubsi rozbor.
    Nevim co budes delat za 100 a vice let az na svete bude 10milliard a stale vice a mene radostneji, ja bych sel s Tebou pozorovat prave tu smenu co za co. Opravdu to vidim tak ze se bude platit ecobony pokud s tou energii neco homo sapiens neudela.
    Bohuzel UFOunska technologie a vyuziti vesmirne energie jsou drzeny v tajnosti a tak to smeruje k malemu dvorku a velkemu bici a brzy bude to v haji :-(

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně: <b>text</b>
Odkaz: <a href="http://adresa">text</a>, tedy <a href=""></a>