sobota 6. listopadu 2010

Henryk Lahola

Poměrně známý internetový fenomen. Přiznám se, že dodnes nevím, jedná-li se o mimořádného pošuka nebo rafinovanou mystifikaci; to první se mi jeví takřka vyloučené. Uvítal bych v tomto ohledu nějakou informaci.

Z jeho stránek mne tentokrát zaujalo povídání o tom, kdo přijde do pekla. Jelikož stránky odolávají pokusům copy & paste, musí čtenář kliknout na odkaz a scrollovat dolů. Zeleným písmem tam stojí: "Čtenář Miroslav Novotný a jeho otázka: »Jak to v pekle vypadá a kdo půjde posmrti do pekla?«", Laholova odpověď je červeně.

10 komentářů:

  1. Ja si myslim, ze at uz je to fabulace nebo vazne minena stranka, tak v kazdem pripade autor musi byt ponekud "special" kdyz toho tolik vyprodukoval. Mohl by to byt nekdo typu pana Cibulky.

    OdpovědětVymazat
  2. Fabulace by mohla být týmová práce - pak jest ovšem obdivovat jednotu ducha daného týmu!...

    OdpovědětVymazat
  3. Výňatek: "Odpověď JUDr.PhDr.Mgr. et Mgr.Henryka Laholy: "Do pekla - kde v pekle, věčně svíjející se zavržený hříšník v neuvěřitelně krutých bolestech quasi popálenin třetího stupně neuvěřitelně krutě trpí, a přesto červ života tohoto v pekelném ohni zavrženého hříšníka nikdy v tomto pekelném ohni ani nikdy neumírá, ani nikdy neomdlívá a tento věčně hořící pekelný oheň svou intenzitou intenzivního fialového plamene výrazně svou intenzitou překonává sršení fialového plamene i z té nejvýkonnější svářečky používané na zemi svářeči při svařování kovových konstrukcí, ba dokonce tento sršící fialový plamen překonávající svojí teplotou i nejvyšší možnou teplotu dosahovanou v samém epicentru při explozi atomové bomby (tato teplota v samotném epicentru výbuchu atomové bomby dosahuje až 1,5 miliónů stupňů Celsia; a pro lepší představu uvedu, že: teplota na povrchu našeho Slunce je "jen" asi 6000 stupňů Celsia). A tento pekelný oheň pro nás lidi nepředstavitelné fyzikální síly a intenzity záření a teploty nikdy nehasne a zavržený hříšník ač sice nacházející se v tomto pekelném ohni sice věčně hoří, ale přesto v něm nikdy ani neshoří, ani nezemře a ani jen na malý okamih neztratí ani jen vědomí, které by ho mohlo alespoň na malý okamih osvobodit od těchto pro naši lidskou představivost úplně neuvěřitelně krutých a absolutně nepředstavitelných bolestí, které pro něj či pro ni již nikdy se neskončí, ale budou trvat již navěky!"

    Je to reálná osoba; několikrát jsem ho potkal.

    OdpovědětVymazat
  4. GP: a je skutečně tak praštěný, jako jeho texty? Při dvou doktorátech?

    OdpovědětVymazat
  5. Yamato: případná poznámka! :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Nevim, ja si myslim, ze ceske university nejsou zas tak spatne, Judr. H.Lahola je velmi gramotny(;-) a inteligentni. Mluvi plynne nekolik jazyku. Jeho studentska diplomova prace v roce 2000-Povinnosti rodicu z hlediska rodinneho prava- je obsazna a uznavana.
    Presny vyklad prava zna, zalobu podat umi, proto se o nem mluvi opatrne.

    Hromyvrhajici Hromotluk je vsak naprosty psychopat, tezky mentalni pripad a sileny nabozensky maniak, hlasici se hrde k rimsko-katolicke cirkvi.

    Judr.PhDr.Lahola je rozzlobeny na ceskou Wikipedii, jelikoz ho vymazali. Protoze uz klatbu uvalil a Wikipedii proklel do pekel horicich fialovym ohnem, tak jen cituji wikipedistu:
    ..." Jde o to, že bychom neměli těžit ze zjevně nemocných lidí a přiživovat poprask kolem jejich postižení, ať tělesného nebo duševního, i když se projevuje takhle kuriózně. V reálném životě na ně nebudeme ukazovat prstem, na webu by mělo platit něco podobného.."

    OdpovědětVymazat
  7. Henryk Lahola není bohužel mystifikace, opravdu existuje. Kdo nevěří, ať ho navštíví v té jeho vísce u Uherského Hradiště. Já jsem se s Henrykem Laholou letmo setkal na Filosofické fakultě UK v Praze, kde roku 1995 (?) kandidoval do akademického senátu jako student sorabistiky (?). A jeho kandidátský program nesl stejnou poruchu osobnosti jako jeho www-stránky. U programu byla i fotografie - stejná jako ta dnešní. Byl na ní akorát mladší, méně prošedivělý a méně vyžraný.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně: <b>text</b>
Odkaz: <a href="http://adresa">text</a>, tedy <a href=""></a>