čtvrtek 16. prosince 2010

Bylo obrácení Velké Moravy k Západu přínosem?

Překvapivě kvalitní úvaha na dnešním Neviditelném psu od Vlastimila Podrackého.
V době, kdy Byzanc vyslala na Velkou Moravu křesťanskou misii vedenou bratry Konstantinem a Metodějem, byla vyspělým státem daleko převyšujícím jakýkoliv jiný v Evropě. Jedině muslimské emiráty v Al Andaluz na jihu Pyrenejského poloostrova se jí mohly rovnat....
Feudalismus v Byzanci nebyl. Byl to občanský stát. Systém byl centralizovaný a občané měli povinnosti bojovat a platit daně, tedy přesně to, co se v Evropě začalo prosazovat francouzskou revolucí, tedy přibližně tři sta let po pádu Byzance. Na jedné straně byla větší pravomoc císaře oproti feudálnímu systému, ale také větší možnost strukturálního pohybu. Známý patriarcha Fotios byl bývalý řemeslník. Císaři byli sice dědiční, nikoliv však absolutně, většinou je vystřídali vojevůdci jako kdysi ve starém Římě; císař musel projevovat jakési schopnosti, jinak mohl být odstraněn. O tom, že občan Byzance byl svobodnější a vzdělanější než západoevropský feudální nevolník, není vůbec sporu. ...
Domnívat se, že přechod k západní mocenské a náboženské oblasti byl pro nás tenkrát přínosem, je omyl. Kulturně určitě ne. Latině lid nerozuměl, kněží museli vystudovat na některé misijní škole v zahraničí, naučit se latinsky, aby přečetli knihy, které v jiném jazyce nebyly. Proto zpočátku převládali cizí kněží, kterým lid nerozuměl a měl k nim odpor. To nemohlo být předností k šíření víry a kultury. Nicméně mocensky to bylo prosazeno...
Rusko převzalo kdysi byzantský odkaz a mohlo se stát vyspělým státem. Jenže se jím nestalo díky tatarské nadvládě, která v Rusku trvala od 12. století tři sta let, politický odkaz Byzance zničila a kultura se zachovala v jakési lidové formě. Po osvobození z tatarské nadvlády se politická struktura jen velmi pomalu měnila podle evropského vzoru. Dnes má Rusko především většinu věcí převzatých z Evropy, která je pro něj stále vzor, bohužel převzalo i marxismus. Bolševismus jistě nebyl dědictvím Byzance, ale úpadkové Evropy a tatarských metod. Nebyl to odkaz Říma, ani prvního, ani druhého, ale mongolských stepí a přihlouplých evropských intelektuálů. Srovnávat vůbec politické uspořádání Ruska s Byzancí je naprosto od věci.

19 komentářů:

  1. Jé, až si to přečte Píčus, tady to zase bude vypadat ... :o)

    OdpovědětVymazat
  2. Ale prosim vas, Dreyfus! Nebudte detina. Kdovi jako s vami 2 je. Jak rika jedno stare zidovske prislovi, kdyz se neco skadli, tak se to ma rado. A pro vas to plati dvojnasob!

    OdpovědětVymazat
  3. Mně do toho netahaj, Minderbinder, Byzanc to je mezi tamtěma dvěma. Stejně jako to, jestli jsou katolíci na západě, východě, severu nebo jihu.

    OdpovědětVymazat
  4. V okamžiku, kdy se řeší otázka, čeho že je odkazem bolševismus, je lépe vyhledat jinou humoristickou povídku:)

    OdpovědětVymazat
  5. capitane pokud tou humoristickou povidkou myslite povidani pana Kalouska jak vice lepe a radostneji setrit, tak to je opravdu predvanocni humor:-)
    Kdybyste onehda neprodali pod cenou svuj zlaty poklad, mozna by ani Kalousek tolik setrit nemusel.

    OdpovědětVymazat
  6. Byzance nebyla a neni Rusko, nerozumim, proc to Podracky tak nasilne spojuje, zrejme jeste socialisticke vzdelani...
    Rusko prijmulo mnohe nabozenske zvyky, avsak z te prave helenisticke tradice Constantinopole zbylo celkem malo. Stejne tato byzanska velmoc bidne skoncila v paratech muslimu, takze i po rozmahani se na zapad by jeji vliv zanikl a usedli obyvatele -Boi by se vratili k silnejsi civilizaci, ktera byla zakotvena franckym kralem Charlemange, (syn Pepina).
    Ze se na zapade nemyli je blbost, neb rimska kolonizace sebou automaticky nesla hygienu, privatni i verejne lazne, zvyk, ktery odkoukali i mistni. Rimske lazne byly natolik dulezite, ze mesta Bath v Anglii nebo Baden-Baden v Nemecku nesou po techto institucich sva jmena dodnes...
    Smrdochove existovali vzdycky..:-)

    OdpovědětVymazat
  7. Danielo, to je příliš mnoho nesmyslů na několika málo řádkách a tak se omezím pouze na to, že na Západě se skutečně nemyli. Antickou hygienu - na rozdíl od Byzance, která byla skutečným pokračováním římského imperia - v germánských státech zapomněli, když se římská města i s lázněmi ocitla v rozvalinách a zabydleli se v nich polozvířecí chlupatí a suroví germánští barbaři.

    OdpovědětVymazat
  8. "polozvířecí chlupatí a suroví germánští barbaři"

    ... kteří ani neznali hrnčířský kruh, který tak k nám museli zase přinést až ti opovrhovaní polozvířecí chlupatí a suroví slovanští barbaři se stepní kulturou ...

    OdpovědětVymazat
  9. "Pak ale přišel středověk a lázně zrušil, považujíc je za světskou radovánku. Lidé věřili, že koupání je nezdravé, protože teplá voda rozšiřuje póry, jimiž by pak do těla snáze pronikly choroboplodné zárodky. Báli se moru, takže ačkoli měla každá domácnost vědra a kádě na mytí, většinou sloužily jinému účelu. Otření se navlhčeným hadříkem bylo považováno za dostačující a tak není divu, že i urozené dámy velmi často používaly takzvaná „drbátka“, aby si mohly poškrábat štípanec od blechy či vši pod parukou, zakrývající mastné vlasy… Tělesný pach zámožní lidé překrývali silnými parfémy, špínu na obličeji nánosem pudru. Veškerá očista krále Ludvíka XIV. prý spočívala v tom, že si každé ráno omyl ruce pálenkou."

    OdpovědětVymazat
  10. Muj bod je ten, ze se zapadni Evropa nemusela od byzantskych zvyku nic ucit, mela svoje osvedcene zaklady.

    Surovi germansti barbari je casto zapskly vyraz porazeneho Rimana a jeho slovanskych papousku. Treba takovy general Arminius byl vychovan v Rime a na ultra-barbara se zmenil az pote, co znicil rimske legie.
    Celkove cirkev krestanska vratila v mnohem (ne ve vsem) civilizaci zpatky, byzanc-nebyzanc.
    Asi takto, jak je to v mem dejepise.:
    .."In the Middle Ages, an epoch generally dismissed as dark and dirty, men and women bathed together and took their time about it. They often remained in the water for a meal, served on floating tables, and in time the bath became the favorite place for banquets, accompanied by song and music, with the musicians seated in the water. Men kept their hats on, women were impeccably groomed for the occasion-- a veil marked the status of a married woman. A part from the usual quota of zealots, the Church remained on the whole tolerant of these hedonistic pastimes. Some monastic orders made bathing in hot air and steam part of their regimen, while others forbade bathing except at Christmas and Easter. Moreover, instead of tearing down the thermae of old, the clergy converted them into chapels and churches. Many a marble tub was thus promoted to a baptismal font, bathing chairs were turned into pulpits, and the flow of pagan, springs was metamorphosed into holy water..."
    ..
    Byzantska civilizace stala na otrocke praci, chtela bych videt, jak se v Constantinopoli denne koupali otroci...:-))
    ...
    V pozdnim stredoveku osobni hygiena stradala, pravda. Ludvik, kral Slunce se skutecne stitil vody. To ale bylo az v 17.stoleti, po padu byzance.
    ...
    Orthodoxni cirkev v Rusku, dedictvi byzance, muziky cistote nenaucila, zde selhala. Bania byla pro aristokracii a zbytek obyvatelstva smrdel.
    Jeste ve 20. stoleti pravoslavny mnich Rasputin tak hrozne pachl, ze jeho prichod byl na dalku zaznamenan nosem.

    OdpovědětVymazat
  11. Danielo, pletete páté přes deváté, raný středověk s vrcholným a pozdním, hygienu (některých) mnišských seskupení (a dokonce otroků) s hygienou společnosti jako takové, dokonce elitní, což se vše koncentruje v té nesmyslné větě: "Celkove cirkev krestanska vratila v mnohem (ne ve vsem) civilizaci zpatky, byzanc-nebyzanc"

    OdpovědětVymazat
  12. Rozdíl v hygienických zvycích byl výrazný ještě několik staletí později. Výstředně působila v prostředí západoevropských elit byzantská princezna Theofane, která měla ve zvyku se každý týden koupat. Skutečnost, že nějaké město má jméno odvozeno od římských lázní zdaleka neznamená, že se tam lidé myjí.

    Vzdělaný Čech nepoužívá pro Karla Velikého jeho anglické jméno Charlemange, tedy alespoň ne v českém textu.

    OdpovědětVymazat
  13. Anonyme,
    samozrejme ze jmeno mesta neurcuje to, ze se tam lide obzvlaste myji, ale tento rimsky zvyk byl jiste odpozorovan a emulovan franckou elitou.

    Jmeno Charlemange budu pouzivat i nadale, timto si Karla Velikeho rozlisuji od Karla IV, tez zvaneho Veliky.
    Proto uvadim jmeno Theophano, ne pokroucene Theofane, ktera byla opravdu vznesena. Vystredni chovani ale nebylo to, se koupala kazdy tyden, ale kazdy den!!!
    Pro kultivovanost Theophano by byl daleko lepsi priklad ten, ze pouzivala k jidlu zlatou vidlicku...

    OdpovědětVymazat
  14. Tak to jste tu na správné adrese, pan Peters je podobný exot a Váš pravopis se mu bude líbit.

    Podobným způsobem byste mohla dovodit, že Jan Palach byl zloděj, když bydlel ve Všetatech, nebo že nebyl blázen, neboť nebydlel ve Vilanech.

    OdpovědětVymazat
  15. Anonyme,
    vite, ze se necham rada poucit? Setrne ovsem. Dokonce bych privitala, kdyby mne nekdo opravil ve skoro-fonetickem psani Charlemange, je to stejne przneni ciziho jmena jako vase varianta Theofane. Samozrejme je to Charlemagne, magnus znamena latinsky veliky.
    Jan Palach a Charlemagne byl jen jeden, ale tech rimskych cisaru jmenem Karel--Emperor of holy roman empire- bylo v dejinach na trune prehrsle, od Karla prvniho az po Karla sedmeho...
    Kralove Karlove jsou taky hojni.
    Jeden Karel I. nebyl cisarem, ale anglickym kralem, nez ho popravili a posvetili. Jeden Karel IV. byl zase spanelskym kralem, ale ten byl jen uveznen. Proto Karel Veliky zustane Charlemagnem. Kvuli prehledu. Uz rozumite, Kadliku ? :-))

    OdpovědětVymazat
  16. Já to tušil, teď je to jasné.

    Takže nejen, že doteď Milo Minderbinder používal kromě nicku Guy Peters ještě ponožkovou loutku s nickem Leon Kreutzfeld, ještě byl Daniela.

    Pozor všem: Guy Peters = Leon Kreutzfeld = Daniela.

    OdpovědětVymazat
  17. Na to nelze odpovědět jinak než citací: „Dejž Pán Bůh, abysi tak zdráv byl“.

    OdpovědětVymazat
  18. Já jsem taky Guy Peters!

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně: <b>text</b>
Odkaz: <a href="http://adresa">text</a>, tedy <a href=""></a>