pondělí 28. února 2011

Poučení pro Goga, Kapitána, Tomáše Pecinu a další

Byv šokován hloubkou předsudků a povrchním porozuměním (ne-li přímo neporozuměním) zdejších atheistů ohledně rozdílů mezi křesťanstvím a kommunismem, rozhodl jsem se věnovat pár minut svého volného dne k jejich poučení a sepsat aspoň v největší stručnosti několik naprosto zásadních rozdílů, ba protikladů, které staví křesťanství a kommunism prakticky do opposice.

1) Bůh – Nejnápadnější a snad jediné faktum, které nemůže uniknout ani pozornosti nedbalé, je atheism kommunistů. Zatímco pro křesťany (a ostatní věřící bez ohledu na doktrínu) je Bůh Stvořitelem (Zdrojem) a Držitelem všeho jsoucího, viditelného i neviditelného, kommunisté staví svou doktrínu na důsledném odmítání existence Boha, na samovzniku nebo vzniku z ničeho, „jen tak“, na názorech, které byly moderní na sklonku 18. a začátkem 19. stol., tedy v době, kdy poslední zbytky vskutku křesťanského postoje nadobro zkomíraly: vzmáhající se atheism, pokrokářství, darwinism a evoluční hypothesa, opojení průmyslovým rozvojem a rozvojem vědy. Nejsou nikterak vzácní ti, kteří toto prohlašují za jediný rozdíl mezi oběma postoji.

2) Člověk – Tam, kde je člověk pro křesťana stvořením Božím k obrazu Božímu, tam se pro kommunistu hrdě tyčí „poslední článek evolučního řetězu“, který je zcela pánem svého osudu (tohle ale už probublávalo u protestantů). Důsledkem obou postojů je pak na jedné straně pokora a odevzdání se do vůle Boží (posměšně nazíraná jako „fatalism“), na druhé straně pak faustovská pýcha a usilovnost, jaká náleží „Pánu světa“.

3) Společnost – Křesťanství – stejně jako judaism, islám atd. – hlásá rovnost člověka před Bohem, ale nikoli na Zemi. První skupinky křesťanů v apoštolské době sice snad žily mezi sebou v jakémsi primitivním kommunismu, ale v momentě, kdy jejich počet začal růst a kdy se obraceli i movitější občané, římští patricijové, nebylo takové uspořádání možné. Ostatně Nový zákon k ničemu podobnému nevybízí a ani následná křesťanská tradice neusiluje o zrušení císařství, ba ani o zrušení otroctví: pouze nabádá pány a otroky, aby se k sobě chovali jako bratři. Křesťanství není společenská věda, ale náboženská a mystická doktrína: cílem proměny je člověk. Kommunism naproti tomu v přímém protikladu hlásá (zcela utopicky) rovnost už tady na zemi: cílem proměny je společnost a methoda jejího dosažení je násilí na druhých (viz bod 6).

Je nabíledni, že uvedené aspekty podmiňují jeden druhý. Z výše uvedených bodů pak plynou opět postoje, které jsou pro obě skupiny opačné

4) Výhledy – Zatímco pro křesťana (a nejen pro něj) byl svět dokonalý na začátku, pak upadá a na konci čekají hrůzy Apokalypsy (předcházející nový Začátek), kommunista vidí na začátku chaos, koacerváty, opočlověka, pak vývoj od horšího k lepšímu a v budoucnosti dokonalou beztřídní společnost. Zajímavé je, že tomuto progressivistickému bludu podlehli i někteří jedinci z lůna tradičních doktrín, jako např. římský katholík Teilhard de Chardin nebo hindu Srí Auróbindó.

5) Eschatologie – Křesťan, který věří v existenci nesmrtelné duše, vidí svůj život zde jako přípravu na život věčný. Pro atheistu pozemským životem vše končí. Proto i jejich úsilí je zaměřeno jinak. Křesťan vidí sebe sama jako součást hierarchie, ve které na nejvyšším stupni stojí Bůh; Jemu se má podobat, o tuto podobu má svým životem usilovat. Kommunistický atheista usiluje zlepšit svůj pozemský život přesně podle hesla „jezme a pijme, neboť zítra zemřeme“ (1 Kor. 15:32) a za tím účelem chce dosáhnout „nebe na zemi“ v podobě rovnostářské společnosti (viz bod 3)

6) Násilí – je v křesťanství nejen legitimní, ale naprosto nutné. Je ovšem obráceno k jedinci samému. „Zákon a Proroci až do Jana; od té chvíle se zvěstuje království Boží a každý si do něho vynucuje vstup“ (Lk 16:16) – tento výrok má v pravoslaví jednoznačný význam: aby člověk dosáhl Boží blahodati, musí si dělat násilí v podobě odříkání, půstu, bdění a modliteb. Naopak vůči okolí je pravý křesťanský postoj dán výrokem Isaiaše, který cituje Kristus v Mt 12:20: „Nalomenou třtinu nedolomí a doutnající knot neuhasí, až dovede právo k vítězství.“ Je pravda, že násilné prosazování ideologie zdědil kommunism od odpadlických forem křesťanství. Na druhou stranu kromě této zvrácenosti uchovávaly (a posud uchovávají) odpadlické církve (najmě římští katholíci) i mnohé z opravdového křesťanství, takže nelze na základě této jediné podoby klást mezi kommunisty a křesťany (a už vůbec ne pravoslavné) nějaké rovnítko.

Nominalistická úvaha „když něco vypadá jako koza a mečí jako koza, tak je to koza“ vede v tomto případě ke zcela zcestným závěrům: jestliže Strana vypadá jako církev, Kapitál jako Bible, obě party mají symboly, rituály a mučírny, tak je to de facto totéž, rozdíly jsou zanedbatelné. Je to jako bych Kapitánovi hodil do hladomorny umělé jablko a tvrdil, že přece vypadá výborně - to, že ho nemůže sníst, to je jen zanedbatelný rozdíl.

sobota 26. února 2011

Kommunisté byli křesťani?

Člověk, čtoucí český "pravicový" tisk, je zvyklý už na ledacos. A přesto mu koryfejové tzv. "pravice", jako je Ondřej Neff, dokáží stále připravovat nová a nová překvapení. Tak jsem se například dočetl tuhle neuvěřitelnost:
Nicméně, studená válka minulosti měla jednu přednost před válkou, která na přízvisko teprve čeká: komunisté byli aspoň křestani.(zdůraznění je Neffovo)
Nevím, do jaké míry a v čem konkrétně je Neff úkolován hasbarou, ale zdá se mi, že snad jedním z cílů má být diskreditace křesťanství v očích těch, kteří o něm (a nakonec i o kommunismu) nic nevědí. A to je bohužel většina dnešních mladých.

pátek 25. února 2011

Drzá antisemitka

Zdá se, že Němci potřebují další válku jako prase drbání: nějak jim roste hřebínek! Podle poněkud nejisté a nepotvrzené zprávy z Haaretzu, sprdla Merkelová Netanyahua po telefonu. Novinky citují mluvčího Merkelové, který tvrdí, že hlas prý nezvýšila. Nicméně žádná strana nepopřela, že jí Netanyahu volal, aby ji pokáral za to, že v OSN hlasovala proti budování osad. A to je správné: kde bere nějaká nacistická coura tu drzost kritisovat to, že si stateční židovští přistěhovalci staví domovy ve své vlasti, která jim po právu náleží? Pokud OSN ovládají samé takové rudohnědé ochechule, pokud je celý svět tak zoufale antisemitský, oceňme odvahu Američanů, kteří stojí Israeli věrně po boku i ve chvíli nejtěžší!

čtvrtek 24. února 2011

Je romantikem Kaddáfí nebo NESEHNUTÍ?

Zajímavá debata se rozvinula na Britských listech.

Blisty publikovaly tiskovou zprávu hnutí NESEHNUTÍ, jež kritisuje pokrytectví českých politiků, kteří dodávali zbraně odporným diktátorům a nyní jejich násilné régimy pokrytecky odsuzují.

Kritická reakce Štěpána Kotrby
správně připomíná, že ČR v tomto pokrytectví není nikterak výjimečná - stejně se chovaly a chovají i ostatní západní země, které mají plnou hubu keců o lidských právech, ale drží v sedle "svoje zkurvysyny". Postoj hnutí NESHNUTÍ pak kvalifikuje Kotrba jako pohádku pro nastupující generaci romantiků v postýlkách a přirovnává ho k básním poživačů LSD.

Následně se František Řezáč ptá, zda titul romantik skutečně přísluší odpůrcům odzbrojení (Ghándí, Tolstoj) nebo spíše bojovným kohoutům, padlým v soubojích. Podle něj je pak největším romantikem v současné době právě Kaddáfí, odhodlaný bojovat do posledního dechu a padnout jako mučedník.

A se svou troškou do mlýna k odsouzení hanebného pokrytectví Západu se přidal i Jan Čulík, když říká, že na prodeji mučících nástrojů takovým régimům, jako je Saúdská Arábie nebo Uzbekistán, není nic romantického.

Nadpis článku je tedy otázkou pro místní nominalisty: jelikož neexistuje obecnina "romantik", ve kterém jednání spatřujete prvky romantismu? V jednání hnutí NESEHNUTÍ nebo v jednání plukovníka Kaddáfího?

Andy, upaluj do Israele! 2

Nemohu si pomoct, ale musím svou výzvu Andy zopakovat na základě článku na CPF, známém to krajně spikleneckém, antisemitském, rudohnědém, nespolehlivém a téměř zvědavcoidním webu, z pera známé kommunistky, židobijkyně a rudohnědé nacibolševičky Diany Johnstone.
V listopadu 2008 se na prištinském letišti zhroutil jeden mladý Turek, kterému byla krátce předtím odebrána ledvina. To vedlo policii k razii na nedaleké klinice Medicus, kde se v postoperační péči nacházel 74letý Izraelec, kterému byla ledvina tohoto mladého Turka implantována. Izraelec údajně za nelegální implantaci zaplatil 10 tisíc eur, zatímco onen mladý Turek byl podveden, podobně jako další zoufale chudí cizinci, kteří byli pod falešnými sliby nalákáni do Prištiny. V současné době probíhá v Prištině proces se sedmi obžalovanými, kteří jsou obviněni z účasti na nelegálním obchodu s orgány na klinice Medikus společně s předními představiteli kosovsko-albánské lékařské profese. Dosud je na svobodě dr. Yusuf Sonmez, mezinárodně známý kšeftař s orgány, a Moše Harel, Izraelec tureckého původu, jenž je obviněn z toho, že pokoutní mezinárodní obchod s orgány organizoval. O Izraeli je známo, že je hlavním odbytištěm orgánů kvůli židovským náboženským restrikcím, které silně omezují počet izraelských dárců.

čtvrtek 17. února 2011

Hudební parodie

Dělat si v muzice z něčeho srandu není jen tak. Musí to mít úroveň. Krásně hovadný je Mike Flowers, který si IMHO dělá srandu hlavně sám ze sebe. Přitom ty jeho bossanova-úpravy jsou samy o sobě velmi zdařilé arrangementy notorických fláků z jiné branche.

neděle 13. února 2011

sobota 12. února 2011

Výpisky z četby: Jakub Arbes

"V Čechách český člověk zpravidla nesvedl nikdy nic kloudného. V Čechách míval vždycky pré jen cizák. A když k nám přišel do Čech cizák zakládat anglické, francouzské a bůhvíjaké jiné zahrady a parky, zasypávali jej krajané naši pochvalou i penězi..." (Nejoriginelnější zahrada, 1900)

neděle 6. února 2011

Praví Češi?

V Liverpoolu mají letiště Johna Lennona. V Paříži Charlese da Gaula. V Rio de Janeiru Antonio Carlose Jobima. Tyto mrdky by chtěly pojmenovat pražské ruzyňské letiště po americkém presidentovi. Zkreslil pobyt ve velmocenské řiti definitivně mentální a morální charakteristiky těchto lidí? Anebo jim křivdím, protože od dob pojmenování pražského Hlavního nádraží podle amerického presidenta W.Wilsona je toto panáčkování před páníčky výrazem ryzího češství?

čtvrtek 3. února 2011

Smoking gun?

Prostí konsumenti mediálního zpravodajství, zaměstnaní na plný úvazek, nemají většinou čas, energii ani náladu na to, aby kriticky analysovali události jako je vražda JFK, 17. listopad 1989 v Praze nebo 11. září 2001 v New Yorku. Jiný úhel pohledu, jiný názor (pokud není zákonem zakázan), je zneklidňuje a urputně se proti němu brání nařčeními opponentů z "konspiračního myšlení".

Přesto i ty nejprostší muselo zarazit, když se loni v Amsterdamu dostal do letadla černoch s trhavinou v podvlíkačkách, který neměl v pořádku doklady a jehož jméno snad dokonce figurovalo na nějakých seznamech. Připomeneme-li si, že krátce po 11. září 2001 nechtěli paranoidní šašci pustit do letadla někoho, protože měl v kufru Marxův Kapitál, a mojí manželce ještě 28. 12. 2010 sebrali dárek k Vánocům - kosmetiku (lotion = kapalina = smrtelné nebezpečí z pohledu fašistických mocipánů a jejich paranoidních fámulů), musí i nejzavilejším odpůrcům "konspiračních theorií" zablikat v mozku (nebo co tam mají) červená lampička.

Přesto nepochybuji o tom, že se ozvou hlasy, že svědectví dvou lidí, byť právníků (kteří snad vědí, do čeho jdou), není relevantní. Možná se ozvou i hlasy, že by neškodilo - v zájmu demokracie - podrobit manželský pár advokátů waterboardingu, aby se jim osvěžila paměť. Já se přiznám, že jsem (patrně z vrozené intellektuální lenosti, paranoie a tendence svádět své neúspěchy na jiné, zejména na Francouze) zastáncem zákonem (doposud) nestíhaných konspiračních theorií a čuchám tady svého druhu smoking gun. Ti, se kterými nehnul ani nález thermitu v ulicích Manhattanu po katastrofě 9/11, mne ovšem dozajista zahrnou posměšky a pohrdáním.

úterý 1. února 2011

Pravoslavní proti ekumenismu

Desítky tisíc podpisů proti heresi ekumenismu, zejména z Řecka, ale i z jiných kanonických pravoslavných církví, bez ohledu na kalendář.