Došlo k němu na jednom z nejkrásnějších obrazů Jana Van Eycka Panna kancléře Rolina z r.1435.
V pozadí za okny vidíme fiktivní město, poskládané z lecčehos, co Van Eyck v životě viděl. Mezi prostředními okenními sloupy je most, který je velmi pravděpodobně Karlův, soudě podle mostní věže vlevo, která se nachází na prvním pilíři. Těsně napravo od pravého okenního sloupu, ještě před hlavou děťátka (mírně vlevo a nad ní) se tyčí věž utrechtské kathedrály Domtoren.
Nadherna dila.
OdpovědětVymazatToto mam na mysli, kdyz pisi o pokladech a dedictvi evropske civilisace.
Pozadi obrazu Jana v.Eycka, panorama evropskeho mesta, kldne mohlo byt inspirovano Prahou.
Van Eyck jen nemaloval, ale byl i diplomatem a na jeho cestach zcela urcite Prahu navstivil.
Pri trose fantasie muzeme za mostem na levo videt Letenskou stran a na pravo kopec Vitkov...
To jste to s tou fantasií přehnala, Danielo. Na prvním mostním pilíři je situována Staroměstská mostecká věž. Za mostem vlevo bych tedy hledal spíš Vyšehrad a Pankrác, a napravo Petřín, evt. Dívčí hrady nebo Barrandov.
VymazatNevím, zda byl inspirován tím položením města nebo jen jednotlivými budovami - a nebo obojím? Utrechtská Domtoren se vyskytuje častěji, např. i na slavném Gentském oltáři (nad Beránkem a křížem na obzoru).
Barrandov. "-))))))
OdpovědětVymazatV patnactem stoleti to bylo venkovske okoli Prahy, ne mesto, proboha, a pod nim zadne domy nestaly....
Samozrejme nevim, co si predstavoval Jan Eyck, ale vase mereni a abstraktivni vnimani je ukazem nepruznosti mysle.
Maliri, uz od doby ranne renesance, si vybirali dulezity bod a pak jej davali do kontextu. Ale i ve stylisovanem pohledu pak je nutne, dodrzovat proporce a vyvazenost objektu
Konkretne, u vytvarnicke techiky J.V.E.je pak mozne vymenenit veze, tedy polohy. Na miste Malostranske veze pak umiatit vez Staromestskou-- u Eyka by to bylo z ideologickeho a estethickeho duvodu --- aby velka vez nekonkurovala svou blizkosti vezi Utrechtske.. Obe prazske mostecke veze uz v 15.stoleti existovaly.
Dale, i kdybychom se divali proti proudu, tak za Staromestskou vezi stejne neni zadny kopec !!! --- V levo je celkem rovina, jen na pravo bychom mohli zaznamenat vrsek Petrin---. Vysehrad je uz uuuplne mimooooo uhel pohledu. (ja se domnivam, ze umelec mohl pozorovat panorama z hradcanskeho vrchu.)
Opetne, cemu tento pohled na obrazu odpovida, je pritomnost kopcu skoro si naproti stojici (levy blize), a to je v historicke Praze jedine Letna a vitkov.
I tak, Vysehrad je prilis prikry, je to spise, z pohledu malire, skala, v obrazu jsou ale zaoblene kopce.
Naznaceni ostrovu v rece take vice odpovida Stvanici nez ostrovu Cisarskemu a rovnez neprimo indikuje zatoceny tok reky podobne pismenu "p"...
Dekuji, ze jsem si muj nazor potvrdila a ujistila...:-)
Vy jste jak malá! Říkám-li "Barrandov" nebo "Pankrác", myslím tím pochopitelně ta návrší, ne ty obce, nakonec Dívčí hrady se tehdy taky ještě možná tak nejmenovaly.
VymazatJá si vůbec nemyslím, že Van Eyck maloval pražskou kotlinu, spíš jen umístil do fantaskní krajiny pár staveb, které znal (možná i některé, které se nezachovaly) a pár, které si vymyslel. Ale když přijmu Vaši nepružnou mysl, tak obracení mostu je nesmyslná operace. Malostranská věž v r. 1435 ještě nestála (leda ta malá románská z Juditina mostu), tu vystavěl až po 30 letech Jirka Poděbradů a ne na prvním pilíři. Štvanice od Karlova mostu vůbec není vidět, právě kvůli tomu péčku "je uz uuuplne mimooooo uhel pohledu", takže ten ostrov by mohl být (když už tak) Střelecký nebo Žofín. Za Staroměstskou věží není žádný kopec?? Ony Emauzy nebo Karlov stojí v ďolíku? A Vyšehrad mimo úhel pohledu??? Ještě byste měla upozornit na to, že na jih ani na sever od Prahy nestojí žádné velehory, jaké vidíme na obraze!...
Vaše snaha hádat se i o vlámských primitivech by byla úsměvná, kdyby nebyla otravná...:-((