Poučení pro Peterse X

„Byť je essentia jediným možným překladem slova ούσία, nikdy se tato slova nechápala ve stejném významu. Persona není úplně přesný překlad slova ύπόστασις, ale když přeložíme ύπόστασις jako substantia, což je přesnější, a slovem persona přeložíme πρόσωπον, přiděláme si starosti. Nazývat osoby Trojice substancemi nepostrádalo pro Západ příchuť tritheismu, ač πρόσωπον v řečtině označuje spíš zevnějšek než osobnost. Překlad byl trvalým zdrojem nedorozumění. Západ i Řekové poctivě vykládali stejný text jinak, protože jim tatáž slova nedávala tentýž význam. Slova Jana z Damašku se například stávala oběma stranám místem sporu, neboť z nich každá vyčítala jiný smysl.“ (S. Runciman: Zajetí Velké církve, 2010, str. 84)