sobota 25. ledna 2014

Globální genocida

V souvislosti se správným upozorněním Embéčka na to, že koncentráky jsou zcela logickým vyústěním hypertrofovaného okcidentálního racionalismu, zejména v pařeniští anglosasko-protestantské kultury, jsem si vzpomněl na Bondyho. Ten v r.1995 ve svém posledním větším románu Cybercomics předestřel coby fantasii myšlenku, že globální kapitál bude muset řešit přemnožení nadbytečné pracovní síly a že nejracionálnějším řešením je globální genocida.

Ve svých textech O globalisaci (2005) tuto myšlenku nadále rozvíjí. Snížení populace by mělo být velmi rychlé, během jednoho století o 50 - 70%. Jde o to, podle jakého klíče. IQ? Rasa? To by se anglosaským rasistům podobalo, nezměnili se (byť se obávám, že Rumuni, kteří jsou zdrojem kriminality v Británii budou z velké části rumunští Romové, jelikož vznešený Brit v té svoloči nerozlišuje). Bondy cituje nějakou americkou delegátku na mezinárodním zdravotnickém kongressu v r.1999, která prohlásila, že jakákoli humanitární pomoc Africe je ekonomický zločin.

Opět se odvolám na Embéčko, které velmi správně připomnělo zmanipulování podobných zásahů tak, že se ti barbaři/komouši/ručníkáři nakonec pobíjejí mezi sebou.

V textu je ještě mnoho zajímavých a správných postřehů, ale protože teď čtu něco jiného (Kapitána Korkorána), tak se tím nechci na tomto místě hlouběji zabývat.

29 komentářů:

  1. Leon Kreutzfeld25. ledna 2014 v 17:15

    Vodniku, globalni kapital nema zadnou motivaci hubit prebytecnou pracovni silu. Cim premnozenejsi pracovni sila je, tim nizsi jeji cena a tim vetsi zisky kapitalu. Navic jakekoliv prudke snizeni mnozstvi populace by zcela jiste prineslo velky pokles poptavky, hospodarsky pokles a propad cen akcii. To si nikdo rozumny z bilderbergskych nemuze prat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Do určité míry máte pravdu, vp. Kreutzfeld. Určitou míru přebytečné fauny a flory kapitál uživí, část proletariátu přeškolí na školitele koordinátorů nebo poradce pro vnitropodnikovou kommunikaci, ale donekonečna to natahovat nemůže. V Plzni v pivovaru jsem viděl halu, kde pracovalo na směny tisíc (nebo pár tisíc?) lidí, teď je tam za dvě milliardy mašina, kterou obsluhují 2, slovy dva lidé. Co s tím odpadem? Něco se přeškolí, něco uživí prekérní otročinou, pardon, prací, aby mohlo nakupovat, ale zbytek (přinejmenším mimo Evropu) bude třeba elimonovat úplně.

      Vymazat
    2. Leon Kreutzfeld25. ledna 2014 v 21:39

      Lide jako zdroj prace jsou dnes zcela jiste prebytecni vp. Vodnik,a bude se to dal zhorsovat. Ale lide jako zdroj poptavky jsou soucasti business case globalniho kapitalu. Takova Nokia by bez toho "odpadu" z Afriky ci Indie na tom byla podstatne hure.

      Jak ty prebytecne zapojit to se bude jiste resit nejak, minuly tyden byly zrovna o tom clanky v zidozednarskem Economistu. Oni rikaji,ze dnes po vynalezu pocitace a internetu se to vyviji podobne jako po vynalezu parniho stroje. Tam taky asi 60 let trvalo,nez se ten stroj podarilo uzitecne zapojit a dalsich desitky let,nez kvuli tomu zacaly rust pracovni prilezitosti a zacala stoupat realna mzda. Zitra to muze byt taky tak,nebo jinak. Pry zapojit ty zbytecne ve vyspelem svete by bylo nejlepsi pomoci negativni dane z prijmu.

      Jak ale resit tyto problemy vyhubenim (nebo nejakym politicky korrektnim odstranenim) nekolika set milionu zakazniku Nokie, Coca-Coly, Pfizeru nebo General Electric kteri nedelaji nebo delaji malo, to fakt me nic nenapada. Ti lide preci porad utraceji, v zapadnich zemich penize svych spoluobcanu, ve tretim svete to co si mohou dovolit. Mozna nekdo jiny by mohl mit zajem na vrazdeni (treba environmentaliste, vudci znepratelenych statu, nebo obchodnici se zbranemi), ale proc obecne globalni kapital?

      Vymazat
    3. Já nejsem ani ekonom ani futurolog. Nejsem si jist, do jaké míry je ta analogie s parním strojem ze začátku 19. stol., kdy se právě naplno rozjížděla kolonisace a obchod s otroky, applikovatelná na dnešní globální svět. Nevím, do jaké míry musí bilderbergští brát ohled na Čínu nebo Rusko a jak hodlají řešit tyhle vztahy.

      Ona ta genocida určitě neproběhne tak, že se Afrika zamoří cholerou nebo na Írán hodí atomová bomba. Já myslím, že to rozesírání blízkovýchodních států a uvrhování jich do chaosu občanských válek a vzájemného vraždění múže toho být velmi dobře promyšlenou součástí.

      Vymazat
    4. Ještě vp. Kreutzfeld: už i ten Economist se nám kazí a pronikají do něj antiami proterrorist antisemi elementy! Tak bacha! Boj za svobodu a demokracii se zostřuje!

      Vymazat
    5. Embeso pise:
      S temi parnimi stroji je to zajimave, kdyz se na ne podivame z uhlu mezniho uzitku. Tady ucinnost veskerych inovaci s casem samozrejme klesa, coz lze dolozit na usporach paliva. Na 1% zvyseni vykonnosti oproti roku 1800 by bylo v roce 1950 nutno vynalozit asi 1000x vic kapacit...zdvojnasobeni vykonnosti v roce 1950 by neusetrilo temer zadne palivo, zatimco v roce 1800 jen 10% zvyseni vykonnosti dokazalo prines v okamziku nekolikanasobne uspory. Stroje se stavaji natolik slozite, ze znacna cast zisku z nich musi byt vracena zpet do stroje cestou oprav, anebo velmi komlikovanych inovaci s nizkou mirou uzitku.
      Je tedy klidne mozne, ze onen pribytek pracovnich mist byl z valne casti soustreden na opravy jiz prilis sloziteho stroje. Parni lokomotivy pak pretly svym klesajicim meznim uzitkem osu celkove uzitnosti a zkratka se dale nevyplatily provozovat.
      Rust pracovnich prilezitosti byl tedy bublina, stejne jako rust mezd.

      Jednoduchy priklad podam opet na me oblibene pracce: kdysi je firma Tatramat vyrabela v jedne fabrice ze zdroju, vzdalenych max.stovky kilometru. Pracka mela jeden praci program, nastaveni teploty a odstredovani, to byly jeji veskere funkce.
      Dnes je pracka maly kompjutr, na jehoz vyvoji se podilely statisice pracovniku po cele generace, jeji dily jsou tvoreny surovinami svezenymi z celeho sveta, opravy jsou tak narocne, ze se temer neprovadeji a recyklace stoji ne zcela zanedbatelnou cast nakladu (20 euro u bezne pracky v BRD)...a to do toho nepocitam vnitrni recyklacni dluh, tedy naklady potrebne na odstraneni skod vzniklych z hrbitovu bile elektroniky v Africe, kam se za tech 20 euro vozi.

      Pritom prinos hi-tech pracky neni o tolik vetsi nez u Tatramatky: vypere a vyzdima vam pradlo v temer stejne kvalite.
      Ovsem na dnesni pracku je navazano mnohonasobne vice pracovnich mist...z hlediska mezniho vykonu jde o bublinu na trhu prace, protoze ke splneni ucelu, tj. vyprani pradla, tito lide nejsou potreba a objemy nove vytvorenych pracovnich mist uz dnes prinaseji jen zlomek uzitku, nez pred 50 lety...z hlediska uzitkovosti jde o "zbytecne" pracovniky.

      Vymazat
    6. Leon Kreutzfeld26. ledna 2014 v 18:19

      No ta karikatura v Economistu byla samozrejme odporna a zcela zbytecna daimonisace, uplne mi to pripomnelo Goebbelsuv Angriff. Redakce by mela odhalit vnitrniho nepritele a ten vyvodit pouceni - resignaci a studijni cestu.

      Vymazat
    7. Embesso: ad "zbyteční pracovníci" - o tom píšu Kreutzfeldovi výše. Já považuji všechny ty dobře placené koordinátory, poradce, kouče a jejich školitele + školitele těch školitelů za parasitní zaměstnání, parasitní pseudopráci. Jeden můj známý ekonom mi to vysvětloval právě tak, že se nějak musí uživit ta armáda proletářů, co až do nedávna za zvuků sirén nastupovala do fabrik na směnu s ešusem a termoskou v ruce; místo nich tam teď pracují mašiny a z nich se nadělají tyhle "pracovní" síly. Já mu v tom sice věřím, ale nedomnívám se, že je to dostatečné řešení a myslím si, že kapitál přikročí k Bondyho řešení (jestli se tak už neděje).

      Vymazat
    8. Leon Kreutzfeld26. ledna 2014 v 19:16

      Vp. Embeso, podle vaseho pripisu to vypada, ze dneska vyprat pradlo stoji spolecnost vic prace nez drive. Jak tedy vysvetlite, ze obcan BRD si muze dnes koupit za svuj plat vice pracek nez v 80.letech Cechoslovak tatramatek?

      Vymazat
    9. Leon Kreutzfeld26. ledna 2014 v 19:20

      Vp. Vodnik, Vami oblibeni skolitele a koordinatori jsou tzv. "knowledge workers", kteri dnes ruzne preskupuji informace a delaji to, co zatimpocitace nejsou schopne zvladnout. Nejsou to posty zbytecne,ale rada z nich uz je dneska pod tlakem - ucetni, danovi poradci, pravni koncipienti,telemarketeri, za 10-20 let uz nebudou,ale nebudou se stehovat do Ciny,nybrz do pocitace.

      Vymazat
    10. Nejlepší povolání je ale stejně koučka :-)

      Vymazat
    11. Embecko pro vodnika:
      "...myslím si, že kapitál přikročí k Bondyho řešení (jestli se tak už neděje)"

      Vodniku, nerikam, ze se Bondy myli, ja jen neznam jeho argumenty. A sam nedokazi vymyslet, proc by se mela chystat genocida.
      Jinak samozrejme vim, ze tohle tema leta ve vzduchu a zaroven verim, ze elity jsou toho beze slova schopne a ze o tom i uvazuji (z ruznych duvodu).
      Ja vam tu nechci nijak vazne oponovat, protoze namam cim, zaroven ale citim jakousi povinnost vam odpovedet a pritom neodkyvat neco, co se mi odkyvat nechce :o)
      Fakt netusim, proc by mel kapital likvidovat "prebytecne" zamestnance, kdyz jde o odberatele jeho zbozi a sluzeb. Dotace dostava skrze kvalitativni uvolnovani, penez si nadela kolik chce. Vubec netusim, jaky by byl duvod ke genocide, co by tim kapital ziskal.
      Jedine, ze by se bal mnozstvi a tim padem i nekontrolovatelne slozitosti, ve ktere by si na kapital nekdo mohl "dosahnout". Kdyby byla evropska populace na tretine, pak by nebylo treba se utikat do ghett pro bohate, ale ti by mohli zit relativne integrovane. Tedy by neslo ani tak o ekonomicky duvod.

      To ale ovsem neodpovida realite, protoze sam Goldman apeluje na Nemecko, aby zvysilo imigrantske cislo, treba tady:
      http://deutsche-wirtschafts-nachrichten.de/2012/12/21/goldman-sachs-deutschland-braucht-mehr-einwanderer/
      Takovych odkazu najdete stovky, od hospodarskych komor, ministra hospodarstvi po banky jako tady, vsichni volaji po novych lidech...jaky smysl by melo zaroven delat genocidu?
      U Bondyho bych nezapominal, ze on je trochu az trockista...tedy nic proti tomu, jde o to, ze nektera jeho vychodiska jsou prilis radikalni, jako by nepocitala s tim, ze i kapitalista je clovek :o)

      Co se Ukrajiny tyce: tady je ten zajem prilis velky, nez aby slo o to, nasledne Urajince zlikvidovat :o)
      Beru to tak, ze "masy" jsou vitanym zdrojem uspor (na platech) a zaroven konzumenty zbozi (vyznamny motiv pri reprodukci kapitalu), vztah kapitalu k nim je tady ambivalentni...masy ano, ale i masy ne a to zaroven.
      To znamena, ze nejaka genocida muze mit i svuj iracionalni duvod (kapitalistova vzpoura proti svemu utlacovateli, kapitalu) a lokalne i racionalni (genocida pri boji o pristup ke zdojum, klasicky severoamericti Indiani).

      Genocidy jako takove tedy vidim jako pevnou soucast systemu, ale jak rika, u plosne nevidim zady racionalni duvod. A pokud by byla iracionalni (nekomu se proste jen zdalo, ze je moc lidi), pak nema smysl mluvit o premnozeni pracovni sily.

      Bondy zil jeste v dobe, kdy nebylo znamo, ze lidi zvladnete prubezne, ze to k revoluci nemusi dojit. Tedy nebyl drony, sledovaci kamery ci programy obecne...a kdyz bude nejhur, tak nas ocipuji.
      Mozna take coby marxista spojuje automaticky dav s pracovni silou. To by mohlo byt ono, trebas to nemysli ekonomicky, ale dela tuhle zkratku: mnoho lidi je pro nej mnoho pracovni sily...ano, tak to chape marxista.

      Kdypak jsem ten jeho Cyberroman cetl? Nekdy ke konci tisicileti a moc si z neho nepamatuji, jen babicku s plamenometem a ze na obalce byla cernoska jakoby nakreslena od Saudka.

      Vymazat
    12. Embeso pro pana Kreuzfelda:

      "Embeso, podle vaseho pripisu to vypada, ze dneska vyprat pradlo stoji spolecnost vic prace nez drive. Jak tedy vysvetlite, ze obcan BRD si muze dnes koupit za svuj plat vice pracek nez v 80.letech Cechoslovak tatramatek?"

      Samozrejme ze to stoji vice...ne vice, nekolikanasobne vice. Jako vice stoji jizda autem, chuze po chodniku ci uprava vecere. I soulozeni stoji vice, protoze je v nem zapoctena sexualni vychova, prohlizeni (a vyroba) pornografie, antikoncepce a potraty. A nemyslim to moralisticky, konstatuji.

      "obcan BRD si muze dnes koupit za svuj plat vice pracek nez v 80.letech Cechoslovak tatramatek?"
      V 80. letech byla v CSSR prachbidna produktivita prace. Navic soudruzi spatne naplanovali vice pracek, plnenych zepredu, ktere ale nikdo nechtel, protoze panelakove byty byly male...takze i nedostatkove zbozi.

      Vymazat
    13. "Jak tedy vysvetlite, ze obcan BRD si muze dnes koupit za svuj plat vice pracek nez v 80.letech Cechoslovak tatramatek?"

      Nedobře se nato dívají, vp Kreutzfeld.
      Naopak si pamatuji, že za socialismu v 60. letech mohli socialističtí družstevníci orat traktory a sklízet obilí kombajny, kdežto jejich kapitalističtí soudruzi v kapitalistickém Německu 30.let nic takového neměli. A to ještě na tom byli dobře, protože měli národní socialismus a elektrické stroje v továrnách. Kdyby měli jen kapitalismus, obsluhovali by stroje parní jako tomu bylo o sto let dříve v Anglii.

      Vymazat
    14. Embeso, jestli davy nejsou totéž, co pracovní síla, pak tím hůř! Pak je to jako va starém Římě ta parasitická chudina, co žila z chlebu a her. Dokud se to kapitálu vyplatí živit je, aby mohli kupovat, bude to dělat, pakliže ne, zbaví se jich.

      Ono mi nakonec ani nejde o to, zda se to opravdu stane. Těší mne, jak jsme se dojemně shodli na tom, že vlastníci kapitálu nebudou mít v takovém případě nejmenší zábrany. A vlastníci kapitálu nejsou ani Slované, ani Řekové, ani pravoslavní a myslím, že z valné části ani římští katholíci.

      Vymazat
  2. Embeso dekuje za uvodnik.
    "...globální kapitál bude muset řešit přemnožení nadbytečné pracovní síly"

    Zde bych vas/ Bondyho vzal za slovo, vodniku: oduvodnene nemluvite o globalnich kapitalistech, nybrz kapitalu, protoze to je ten, nakladani s nimz se ridi ekonomickymi zakonitostmi...a tudiz ani jeho spravce si s nim nemuze delat co chce.

    Co je nejvetsim nepritelem kapitalisty/ podnikatele? Volny trh, konkurence a nepredvidatelna budoucnost (demokracie).
    Kapitalismus je vysoce dynamicky, ale zaroven vysoce nestabilni system, proto je cilem kazdeho kapitalisty udrzeni dynamiky a eliminace nestability.

    Bondy (ten roman jsem cetl) urcite spravne citi, ze "nas mnogo". Podle meho tohle ale kapitalu vubec nevadi, naopak, cim vice pracovni sily, tim nizsi cena prace (na nicem jinem dneska uz stejne legalne (!) nedokazi usetrit).

    Takze podle meho nejblizsim cilem neni globalni genocida, ale globalni plan (planovane hospodarstvi). Obecne se udava, ze kazdy z jadernych stau EU potrebuje rocne asi 0,5% prisunu imigrantu (z poctu obyvatel- Nemecko asi 400 tisic, Cesko 30 tisic, Francie 250 tisic atd.) a to z hospodarskych duvodu, jako pracovni silu. Co by si pocli po globalni genocide?... kdyz to sectete, jde o docela vysoke cislo.

    Ja osobne tedy vidim tu budoucnost, ze globalni kapital si zacne vynucovat globalni stabilitu a zacne na velkych trzich, tedy na severu polokoule. Omezi volny trh bud skrze EU, Transatlanticke psolecenstvi (to je ted v behu); nadiktuje spotrebu (s tim zacalo Monsato, ktere nedovoluje nakup osiva na pristi rok) a ustanovi Cenovy urad (jako za komunistu), ktery bude ridit ceny vyrobku a produktu pokud mozno globalne. A zajisti pravidelny prisun pracovniku do rozvinutych zemi vytvorenim terminalu, ktere budou pod pohruzkou nasili dodavat rocne jejich predepsany pocet (Tanger, Tunis, Kahira, ted vznika Kyjev)

    Takze ja osobne na globalni genocidu neverim, spise na lokalni genocidy, ktere vznikle napeti dokazi eliminovat mnohem operativneji, nezli nejaka velka akce.
    Samozrejme si uz nepamatuji, ja Bondy argumentuje, tedy proc je podle nej prebytek pracovni sily nezadouci. Ja dokazu vymyslet jen to, ze pro adekvatni poptavku je pri velkem poctu spotrebitelu potreba vyrabet lacinejsi vyrobky, aby na ne kazdy mel a tedy aby nebylo nutno zpetne do konzumentu reinvestovat vetsi casti zisku pro povzbuzeni jejich nakupu...cimz zaostavaji inovace vyssich urovni (vyplati se sidit a inovovat)...kapitalismus tak musi s casem vyrabet cim dal tim vetsi smejdy, do vyroby se uz nevyplati investovat, tedy kapitaliste- vyrobci se dnes dostali na uroven trpeneho hosta.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. (vyplati se sidit a inovovat) => (vyplati se sidit a NE inovovat)

      Vymazat
    2. Embeso: Takze ja osobne na globalni genocidu neverim, spise na lokalni genocidy, ktere vznikle napeti dokazi eliminovat mnohem operativneji, nezli nejaka velka akce
      Viz mou odpověď Kreutzfeldovi: už to možná v těch lokálních nepokojích a válkách pomalu probíhá. Kdoví, není-li další redukční locum Ukrajina

      Vymazat
    3. Globální kapitál přece nic řešit nemusí, jemu stačí nechat ty přebytečný lidi, ať vychcípaj sami od sebe, za to nikdo nemůže a nedokáže to snad ani ovlivnit .. viz tenhle klenot mladý a progresivní český žurnalistiky. Šimečka to neví .. http://respekt.ihned.cz/c1-61582390-patocka-to-nevi

      Vymazat
    4. http://guru-vit-kouba-bhagavan.blogspot.cz/2015/05/je-konzumni-civilizace-globalni.html

      Vymazat
  3. Embeso pise:
    Vodniku, tady je jedna OT rarita, barvene (ne kolorovane) snimky Sergeje Prokudina z carskeho Ruska, pry jich nasvihal na 7stovek:
    https://www.google.ch/search?hl=de&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=1120&bih=861&q=Sergey+Prokudin-Gorsky&oq=Sergey+Prokudin-Gorsky&gs_l=img.12..0i19.1965.1965.0.3279.1.1.0.0.0.0.70.70.1.1.0....0...1ac.2.32.img..0.1.69.V4bl3CGP5Bw#imgdii=_

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je fakt unikum. Skoro se nechce věřit, že to není kolorované.

      Vymazat
    2. Je to zajímavé i technicky. Fotil barevně v době, kdy to umělo jen pár lidí a měl na to svůj unikátní postup (tři po sobě jdoucí expozice), až mám podezření, jestli to není podvrh, protože některé snímky mohly být těžko takhle dělané. Zase třeba ta řeka by tomu odpovídala.
      A taky bylo hezké od Cara, že mu dal k dipozici vagón a propustky do mnoha zakázaných oblastí.
      Díky za odkaz, Embeso.

      Vymazat
    3. Embeso pise:
      To jsem rad, ze se vam to libilo, je to takovy kus az neuveritelne autenticke historie. Tady je jeste odkaz na Sechtl- Voseckuv archiv, pro zajemce stoji zato se nahore na liste proklikat na digitalizovany archiv, vystavy, zkratka vsechno, co tam je v nabidce:
      http://sechtl-vosecek.ucw.cz/en/prokudin-gorsky/sever.html

      Vymazat
    4. Nu, Embecko, kus historie to je,
      ovsem musime si pripomenout, ze Prokudin se umelecke fotografovani naucil na zapade, nikoliv v carskem Rusku. V Nemecku mu byl napomocny Adolf Miethe, v teto branzi expert, napriklad.
      Sergej Prokudin "nenasvihal " na svem cestovani Ruskem jen 7oo fotografii, jak zde mylne uvadite, Embecko, nybrz se zachovalo pres 2.500 snimku s negativy..!!!
      On totiz po zavrazdeni carske rodiny emigroval na zapad, k Rusum-Sovetum se nehlasil , zil v Parizi a jeho deti z polygamnich manzelstvi pak po valce PRODALY obsahlou sbirku Americanum !!!
      Ano, ano, nejrozsahlejsi umeleckou sbirku mame my, kapitalisti v Library of Congress, coz je narodni kulturni museum...
      Odtud se stedra Amerika deli o sve sbirky se svetem , vetsinou zkrze internet.. Uz jen ta digitalisace tech zaberu stala dost penez.
      Pointa je, ze bez americkeho zakoupeni Sergejova dila by svet a Embeckove uz ani nevedeli, jak takove snimky vznikaly a vypadaly.....:-)
      Ceske museum fotografie Sechtl & Vosecek v meste Tabor pozadalo americkou kongresovou knihovnu o digitalisovane fotky S.Prokudina a Americane pratelsky vyhoveli.
      Abyste nebyl zmateny, Embecko,
      bez Americanu by taborsti ani nemohli mit Prokudinovu vystavu, misto obdivovani fotografii by si zpivali ruske castusky...:-))

      Vymazat
    5. Embecko pise:
      "Sergej Prokudin "nenasvihal " na svem cestovani Ruskem jen 7oo fotografii, jak zde mylne uvadite, Embecko, nybrz se zachovalo pres 2.500 snimku s negativy..!!!"

      Barevnych? Neni to vsechno dohromady, tedy i s cernobilymi? Ja cetl 700 barevnych negativu, ale uz nevim kde, ach ja hlava derava... :o)

      Vymazat
    6. Děkujeme za PŠM.

      Vymazat
  4. Odpovědi
    1. Tak dobre,
      moje cislo tez spravne nebylo..
      Podle Kongresove knihovny maji zachovanych 1,902 triplovych snimku, s filtry , z kterych lze porizovat barevne forografie..

      Vymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně: <b>text</b>
Odkaz: <a href="http://adresa">text</a>, tedy <a href=""></a>