sobota 11. ledna 2014

Utrecht - jedno z nejšťastnějších míst světa

Jak se lze dočíst v tomto odkazu, patří nejen Holandsko k nejspokojenějším zemím světa. Utrecht spolu s dánským Aarhusem, norským Oslem, švýcarskou Ženevou a švédským Malmo patří mezi nejspokojenější města světa. Díky Bohu za to požehnání, moci zde žít!

19 komentářů:

  1. Vodniku, vsechno je relativni a takovyto seznam muze dat dohromady kdejakej hejhula. Ovsem zaradit do nej treba Malmo to je spatnej vtip. Pouze to ukazuje, jak se Evropani snazi sami sebe presvedcit o necem co existuje vetsinou v jejich predstavach a ne v realite. habr

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No prave, habr,
      ze vse je relativni k subjektivnimu vnimani, takze zpatecnicky Vodnik se citi dobre v Utrechtu, starobylem meste a pochlebuje si. Ma tam kamose a cast rodiny, i ti muslimackove jsou nejvice umirneni z cele Evropy, pac od nich dostava prani k Vanocum...:-)
      Ja se domnivam, ze v tolika letech behem emigrace jsme si vsichni vybrali podvedome mista, kde jsme spokojeni.
      Ty jses taky rad v Kanade, kde zijes, ne ?
      Ja jsem zase nejradsi v krasnych Apalacskych horach v Karoline, mezi redneckama, pac zdejsi komunita je dobrosrdecna. a pratelska...

      Mesto Malmo opravdu asi moc idealni misto k zivotu neni, leda tak pro chude multikulturni pristehovalce, ale ber to tak, ze nekdo tam zit musi, jinac by se z Utrechtu a Asheville staly Kalkutty.

      Vymazat
    2. Ano, stesti jak pro koho. Proto si myslim, ze publikovat takovyhle seznamy je bezvyznamny nebot jak rikas, tema je to nadmiru subjektivni a tez emocionalni. Navic si stesti predstavujeme kazdy asi trochu jinak. Ja jsem treba stastnej kdyz je patek odpoledne a jsem na ceste domu z prace :). Ovsem Vodnikovi pocit stesti v Utrechtu naprosto preju. habr

      Vymazat
    3. Jedno druhé nevylučuje. Tohle je na základě průzkumu mezi obyvateli, jak jsou spokojeni s místem, kde žijí (tedy ne, zda jsou šťastni cestou z práce nebo do práce, Habře). Kdyby takový průzkum dělali v Apalačských horách, třeba by jim vyšli nejšťastnější lidi tam. Anebo v nějakém městysu hluboko ve vnitrozemí Číny nebo v kamerunském pralese. Ale ten průzkum holt dělali tady. Samozřejmě je to subjektivní spokojenost místních obyvatelů. A je jedno jestli jsme první, pátí nebo šedesátí - jde o to, že s největší pravděpodobností je většina lidí kolem mě spokojených, nezávidí, takže člověk nevidí kolem sebe takové nasrané ksichty jako v Praze nebo vůbec v Česku.

      Vymazat
  2. Embeso pise:
    V Utrechtu mne prad par lety okradli na ulici o vsechny doklady a penize. A nebyli to imigranti, ale jedna rozkosna mistni blondyna, co tak nesikovne klopytla, ze se mi musela zchatit za bundu aby neupadla, to mi doslo pozdeji. Takze nejlepsi vzpominky na Utrejch nemam... byl jsem tak rozcarovany :o) ze jsem odjel domu stopem, ani na policii se mi nechtelo.

    Protestantska mesta a mestecka na mne delaji dojem, ze maji neustale nachystany pogrom na chude. I jejich architektura je mocenska, ale ne nabubrele, jako v katolickych zemich, nybrz chladne a krute. Kdyz se protestantum dari, tak jsou svetovi, jakmile ale prijde jen trosku krize, bohati se stahnou do sebe a zacnou vyjizdet po chudacich a bezmocnych.

    Do reformovanych kantonu musela dokonce Svata inkvizice v ere pronasledovani carodejnic, ke konci 16. stoleti, vyslat sveho posla, aby se krotily, protoze pocet upalenych deti u nich mnohonasobne presahl okolni zeme. Jakmile zacne byt ekonomicky zle, vymysli si sve carodejnice, risi zla ci teroristy, jen aby svuj neuspech meli na koho hodit...a pak jdou po nich jako slepice po flusu.

    Jeste co se Osla tyce, nebyla to nahodou us ambasada, co doporucila svym obcanum nevychazet po setmeni do ulic?
    Podle deniku Afterposten uz policajti vydali mapku "zakazanych" mist, kam se slusny clovek nevydava, nechce- li ztratit svoji slusnost a par zubu k tomu...a na nektere ctvrti pry mistni policie uz uplne rezignovala.

    Norske veznice jsou preplnene, takze Norove dostali spasny napad si pronajmout kapacity vedle ve Svedsku. jednak se usetri (to protestanti umi) a jednak rusive elementy ztrati z oci. Jeden muj znamy rikal, ze po pulnoci je na norskych ulicich uplne mrtvo a staci jen abyste byl trosku podezrely a uz sedite v aute a vezete se na straznici.
    Nam tu hned po vaocich odmontovali asi 10 sviticich vanocnich hvezd z ulice (jedinou verejnou ozdobu), protoze umereni obcane si stezovali, ze je to prehnane...na silvestra tu vladlo ticho a tma, jen sem tam nejaky balkansky nezbeda odpalil rachejtli, cimz se stal hrdinou disentu a vazenym odbojarem.

    Jelikoz jsou cesty internetu nevyzpytatelne, omlouvam se, pokud se to tu objevi v parafrazi 2x, ten prvy prispevek se mi totiz ztratil nekde cestou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Embaso: to je smůla. Já přišel (částečně ovšem vlastní vinou) o peníze a doklady na mém milovaném Moravském Slovácku. O těch protestantech to je velmi dobrý postřeh, to si zapamatuju!

      O nepřístupných čtvrtích viz můj kommentář níže. Kdoví, jak je to v tom Malmo. Tady se taky říkalo, kam bys neměl v noci chodit apod., ale to vše je nutno brát s (určitou) reservou. V Praze za bolševika bylo taky bezpečno...

      Vymazat
    2. Embeso pise:
      Ano, to je smula a ja to vim. Na druhou stranu mne ta divka obrala tak elegantne a s usmevem, ze se na ni vlastne ani nezlobim... :o)

      Pisete: "Utrecht má dobré stránky velkoměsta a dobré stránky maloměsta a postrádá ty špatné z obou."
      Ano, to jste trefil presne a plati to nejen pro Utrecht. Vetsina protestnatskych mest je jakoby zpomalena a ve svych centrech velmi intimni, nejsou malo-, ani velko-.
      Dulezity je tady provoz a protoze na Zapade ridi oproti Cesku auta vice zeny a seniori, pak je doprava mnohem poklidnejsi a bezpecnejsi. To, z ceho mate v Praze "horke usi", s troubenim a gesty, to na Zapade vyridite v poklidu, ti za vami pockaji a nijak se nervuji.
      Svycarsko je navic smesici sedlaku a hi-tech. takze na ulicich ci v hospodch potkate jak slamu z bot (bez uvozovek a doslova), tak i nejmodernejsi trendy, Kdybych byl mladsi, tak mi bude chybet onen slovansky ruch, s vekem ale poklidny a organizovany sustot vitam.
      Za zakladni nepohodli ovsem pocitam hustotu obyvatel, pro tydenniho turistu vsechno vypada nove a privetive, po par mesicich ale zjistite, ze ty krasne louky nemuzete navstivit, protoze jsou oploceny elektrickymi ohradniky a baracky jsou hlava na hlavu, casto bez moznosti jakehokoliv parkovani...to Cesko nema, tam na mne vzdy dychne pocit "svobody", ktery ovsem trva do okanziku, nez potrebuji prvni sluzbu :o)

      Vymazat
  3. Leon Kreutzfeld12. ledna 2014 13:49

    "The average two-bedroom apartment costs around 200,000 to 250,000 euros in and around the city centre. Average rental prices for a two-bedroom in a good neighbourhood are between 1,250 and 1,400 euros per month."

    Tvrda protestantska prace Utrechtanu halt nese sve ovoce. Nejen majetek, ale i zivotni stesti. O tom si ozrali muzici v ruskych steppich mohou nechat jen zdat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je pri medianu prijmu nejakych 24 tisic euro rocne uplne tekute stesti.

      Vymazat
    2. Nejak nefunguje odakzovani: je to 18 tisic:
      http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=ilc_di08&lang=de

      Vymazat
  4. U takových průzkumů je zásadní předpoklad znát jak otázky, tak metodiku zpracování. Nepochybně v 30. letech by spoustu podobných anket vyhráli ve svých zemích Hitler se Stalinem.
    Je to spíš psychologiký průzkum obyvatel než nějaká objektivní stupnice. Ale jisté je, že pokud občané subjektivně hodnotí kvalitu života vysoko, je to dobře.

    OdpovědětVymazat
  5. To Malmo, to mne dostalo. I když je pravda, že prej tam choděj po ulicích bílý kurvy volně k dispozici a dělat tam našinec taky nemusí, živobytí platěj nevěřící i mešity stavěj našincům za vlastní.
    Btw... už maj v Utrechtu sochu Satana?

    OdpovědětVymazat
  6. Takže opět se trefil Gogo: průzkum neříká nic o zločinnosti nebo cenách domů. Průzkum uvádí pouze spokojenost občanů s místem pobytu, se svým bydlištěm (abych se nedopustil odporného pleonasmu). Subjektivní spokojenost občanů vytváří atmosféru města. Jistě k tomu přispívá to, že je to studentské město a studenti tu jsou spokojení už proto, že jsou mladí, studují a paří. Nicméně není to jen o studentech, ale o řadě dalších věcí, z nichž IMHO jedna z nejdůležitějších je také zmíněna v tom odkazu: Utrecht má dobré stránky velkoměsta a dobré stránky maloměsta a postrádá ty špatné z obou. Unikátní kombinace! (taky by to mohlo být naopak!)

    OdpovědětVymazat
  7. Spokojenost obcanu se tu resi
    jine starosti jinde maji a jine veci tesi

    Ze na Evropu situace podobna pred sto lety se riti
    alias ze to bude brzy bude opet v riti ?
    Otazniku rada , mimo nespokojenosti ci nespokojenosti nejaka rada ?

    Podobnosti situace před 100 lety ?
    Zopakuje se rok 1914?
    Tentokrat s kym a proti komu ?

    CAMBRIDGE – Letos si připomínáme sté výročí převratné události novodobých dějin. První světová válka si vyžádala zhruba 20 milionů lidských životů a zničila celou jednu generaci mladých Evropanů. A také zásadně změnila mezinárodní uspořádání v Evropě i jinde.

    První světová válka však zničila nejen lidské životy, ale i tři evropská impéria – Německo, Rakousko-Uhersko a Rusko – a vzhledem k pozdějšímu zániku Osmanské říše také čtvrté impérium na evropském okraji. Až do první světové války se těžiště moci nacházelo v Evropě; po tomto konfliktu si status velmocí získaly i Spojené státy a Japonsko. Válka rovněž připravila půdu pro bolševický převrat v roce 1917, vydláždila cestu fašismu a zintenzivnila a rozšířila ideologické boje, které poznamenaly dvacáté století………………

    Read more at http://www.project-syndicate.org/commentary/joseph-s–nye-asks-whether-war-between-china-and-the-us-is-as-inevitable-as-many-believe-world-war-i-to-have-been/czech#39ElwpOz39YCJtYG.99

    OdpovědětVymazat
  8. Se omlouvam Vodniku ze jsem svym komentarem odklonil debatu od "nejspokojenějších měst světa"
    k nebezpecenstvim dnesniho sveta
    a zpusobil ze po pohode je veta.
    Zpet ke spokojenosti
    nespokojenosti bylo dosti

    OdpovědětVymazat
  9. Leon Kreutzfeld14. ledna 2014 10:11

    Pocta Arielu Šaronovi

    Vždy první hotov k boji,
    když velel VPŘED!
    Jak Joáb s vojském v plné zbroji.
    Bez vítězství se nenavracel zpět.

    Ač generál, víc králem být se zdál,
    jenž zmužilost a chrabrost svoji
    na oltář vlasti dal.

    Cíl dobře znal, když velel VPŘED!
    Přál si však víc. A mířil dál.
    Za břehem Hořkých jezer skryt
    jeho voj v zemi pyramid
    pod hvězdou s pruhy první stál.

    Pak šik zbabělců tasil meč
    a mezi cedry zuřil boj.
    V echu té války mír však zněl.
    Největší Judy nepřítel
    pryč od Galileje, v dálku spěl.

    Čas poraženým připomněl,
    že nad vojskem bdí Ariel.

    Než krutou v srdce vyryl zvěst …
    Buď sbohem, generále!

    Vložil jsi v paměť lidu život svůj
    co věčné téma.
    A věčná náleží ti čest.
    Tobě, přednímu ve zbrani
    pro pokoj Židů.
    Tobě, udatný reku
    z Jeruzaléma.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Odkud to máte, chlape??!! Na Eretz.cz jsem to nenašel.

      Vymazat
    2. Leon Kreutzfeld14. ledna 2014 12:21

      To mam ze Psa vp. Vodnik. Napsal to pan Stejskal. Je pod tim i vyzivna diskuse antisemist pro-terrorist elementu daimonisujicich Israel.

      Vymazat
  10. To TADY, na rozdíl od Psa, už mají elementy smůlu!

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně: <b>text</b>
Odkaz: <a href="http://adresa">text</a>, tedy <a href=""></a>