neděle 16. února 2014

Kořeny švýcarské demokracie a trocha konspirace jako bonus k tomu

Ideál Švýcarska se vznáší nad moderním českým státem od jeho počátku. Už Edvard Beneš byl diskrétně tázán spojenci, zda- li na novém československém území dokáže vybudovat stát švýcarského střihu, v němž by byly všechny národnostní skupiny uspořádány v rovnoprávném postavení se zajištěným rovným hlasem. Beneš přikývnul, ovšem časem se ukázalo, že jeho politický vliv není tak silný, aby toto dokázal prosadit (předpokládejme že opravdu chtěl) a nová repulika se dostala do víru národnostní nesnášenlivosti (zde opět odstupme od problémů „kdo za to mohl“, to zde není důležité).

Idea „druhého Švýcarska v srdci střední Evropy“ se pak objevovala jako vidina za všech pohnutých okamžiků. V roce 1968 byla akcentována politická stránka švýcarského vzoru (začalo se mluvit i o československé neutralitě), zatímco v polistopadové době, nadějné éře „ekonomického tygra“, se z alpského vzoru separoval spíše ekonomický úspěch a zcela vážně se začalo uvažovat o možném dostižení Švýcarska v bodech blahobytu a prestiže.

Ale k věci. Před pár lety jsem navštívil kantonální muzeum v Glarusu a tam jsem se od místního kurátora sbírky dověděl toto:

Ranná (ale i pozdější, vrcholná) švýcarská „demokracie“ (záměrně v uvozovkách) neznala vázaný mandát, který byl tedy volný. To znamenalo, že do čela vedení obce mohl být zvolen opravdu kdokoliv, ovšem tento kdokoliv mohl svůj mandát dále převést na třetí osobu. Samozřejmě hned na začátku tohoto uspořádání se vytvořily kliky bohatých a vlivných rodin (dnes bychom řekli lokálních mafií), které s generacemi propracovaly svůj vliv v obcích natolik, že v nich vládly po celá staletí. A to velmi jednoduše: volby byly opravdu demokratické, ale hned po nich přišly místní elity k nově zvolenému představiteli s neodolatelnou nabídkou odkoupení mandátu. A, slovy onoho kurátora, není znám případ, že by oslovený tuto nabídku odmítnul (obvykle vládl přiměřeným pudem sebezáchovy). Takže ať jste zvolili kohokoliv, nakonec na obecním úřadě zasedli vždy ti sami lidé. S kupčením s mandáty se přestalo až s rozvojem médií, kdy bylo jasné, že doba zraje a staré prostředky začínají zaostávat a že při ruce je mnohem elegantnější nástroj, nežli přímý nátlak- mediální „čistá“ manipulace.

Na závěr slíbená konspirace: něco o švýcarském symbolu, kříži (to jsem pochytil také v glaruském muzeu) a o jedné z teorií o vzniku tamějších bank.

Bílou pásku s červeným křížem začali pro odlišení nosit švýcarští žoldnéři, ovšem nešlo o kříž s pravoúhlými rohy, ale takový, jehož vrcholy byly „rozštípnuté“. Ano, tušíte správně, je to tento symbol. Časem museli obrátit barvy podloží a kříže, aby se nepletli se svými skutečnými „majiteli“, templáři a maltézany.

K tomuto spojení se traduje i jeden z způsobů, jak vznikaly švýcarské banky. Evropou se tehdy toulaly skupiny žoldnéřů, táhnoucí že západu na východ a z severu na jih a ti z části museli při své cestě vždy přejít prez švýcarské území. A jelikož byla doba nejistá a spousta z nich byla v tísnivé situaci, ponechávali část svého majetku buď u bohatých sedláků, anebo přímo u obcí s tím, že si ho někdy později (třeba při zpáteční cestě) výzvednou. Alpská údolí měla dvě velké výhody: jednak nebyla frekventovaná a nějaké plošné plundrování tu z geografických důvodů nebylo možné a druhak si švýcarské obce vypěstovaly velký kredit, neboť svěřené majetky nezpronevěřily a na vyžádání svému partnerovi opravdu po čase vydaly zpět.

Ovšem , byl tu jeden háček: klient si svůj svěřený majetek musel vyzvednout do určité doby (teď si nepamatuji, jestli to bylo 20 anebo 30 let, zkrátka šlo o generaci). A jak známo, úmrtnost byla tehdy vysoká a tak majetky mnoha rytířů propadly a staly se základním kapitálem mnoha budoucích bank.

Za pozornost děkuje

Embéčko

11 komentářů:

  1. Moc hezke povidani Saxi jak to chodi v praxi:-)

    OdpovědětVymazat
  2. Co to bylo za dobu s těmi volbami a předáním mandátu?

    OdpovědětVymazat
  3. Leon Kreutzfeld17. února 2014 9:47

    "Takže ať jste zvolili kohokoliv, nakonec na obecním úřadě zasedli vždy ti sami lidé."

    To bylo skoro lepsi nez dneska, protoze dneska se tam ty xichty porad stridaji, ale nikdo presne nevi kdo si od nich ty mandaty v jakem pomeru koupil. Takhle ve starem Schweizu to bylo aspon jasne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Všechno se sere čím dál tím víc, vp. Kreutzfeld, ani ta zlodějna už neni co bejvala...:-(

      Vymazat
  4. Dekuji Vodnikovi za uverejneni clanku...moji snahou nebylo ani tak ukazat, ze to nekde delaji spatne, jako spise upozornit na prvadivost tvrzeni "Kdyby volby mohly neco zmenit, tak by je uz davno zakazali".

    Pro goga: Svycarsko byl a je velmi slozity organismus, skladajici se historicky z primych demokracii (zminovany Glarus), ale i monarchii (Neuenburg), zastupitelskych a i poloparlamentnich utvaru. Mluvil jsem o kantonu Glarus zhruba mezi lety 1450- 1850.

    Snad jsem trosku poukazal na to, ze ani ona slavna prima svycarska demokracie nebyla tak prima a demokraticka, jak si ji predstavujeme.
    Napr. hlasovani o zruseni letniho casu probelo v 70. letech s pozitivnim vysledkem (letni cas mel byt zrusen), ovsem nasledne zavladlo ticho po pesine a dalsi vlada se k tehle tematice uz nevratila= hlas lidu nebyl vyslysen (pokud bude mit nekdo zajem, muzu najit podrobnosti).
    Minuly tyden hlasoval lid pro omezeni imigrace, nacez nasledoval vyhruzny krik (smerem k lidu) a Svycarsko demonstrativne rychle odstoupilo od smlouv s Chorvatskem. Tohle je oblibena forma natlaku: lid odhlasuje a na to konto se okamzite udelaji nejaka razantni opatreni, aby lid pochopil, ze chyboval. Tedy jeste jednou: humbuk okolo zakazani volneho pohybu Chorvatu smerem do Svycarska a reciprocni vypovezeni smluv programu Erasmus ze strany EU (penize pro Svycarsko) je koordinovana forma natlaku na svycarskeho volice. Politologove se shoduji v tom, ze rozhodnuti lidu slo aplikovat "rozume", tedy pomaleji a s rozvahou, ale ze politici se rozhodli pro primou a ucinnou hrozbu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to tak, Embeso. Nejmazanější podfuk na lid v demokracii je referendum. Lid řekne něčemu své "ano" nebo "ne", má pocit, že o něčem rozhodl, ale rozhodl pendrek, mocní si udělají, co budou chtít. Příklad za všechny bylo mnou několikrát uváděné referendum v Utrechtu, kde se většina vyslovila proti obchodům, otevřeným v neděli, a bylo nám to všem prd platný: podnikatelská svoboda zvítězila nad svobodou levičáckých socek a flákačů.

      Vymazat
    2. A mela by take zvitezit i v Rusku.
      Co si ten Putin dovoluje rikat to je az k neuvereni a politicky k nepomereni!
      http://www.jpost.com/Jewish-World/Jewish-News/Putin-First-Soviet-government-was-mostly-Jewish-317150

      Vymazat
    3. Putin říká pouze to, co se smí už officiálně debatovat i na Eretz.cz. Ale co říci na tohoto vodkou zdegenerovaného mužika? Dokud budou v Rusku zákonodárci takoví zběsilí antisemité, budeme my, civilisovaní západní demokraté, podporovat Juščenka, Saakašviliho, ba i Doku Umarova, neboť je to "náš" zkurvysyn.

      Vymazat
    4. Jeste jeden clanek rozsirujici pohled na Svycarsko s otazkou zda
      Potrebuji Svycari EU nebo je to obracene?
      http://www.outsidermedia.cz/-Potrebuji-Svycari-EU-nebo-je-to-obracene--1.aspx

      Vymazat

    5. Vodniku
      Dokud budou v Rusku zákonodárci takoví zběsilí antisemité,. jako soudruh nebo grazdanin Oleg Bolychev a rikat na adresu mirumilovnych jinych v Jerusalem Post jmenovanych ze:.
      “You destroyed our country in 1917 and you destroyed our country in 1991.”
      nebude nikdy na Zemi MIR !

      K r.91 pry jeste rekl ze cim vic jim penize na kontech pribejvaly, tim vic Yelcinovi nalejvali !
      Takze jeste stihnul nejen pomluvit jiz jednou pomluvene, ale jeste pomluvu rozsirit I na byvaleho soudruha Yelcina a udelat z nej dokonce az alkoholika, jako by nestacilo ze bejval komunista.
      To se pak tezko buduje mir a navazuje spoluprace kdyz neco tak hrozneho sedi v parlamentu nebo dume ci v kterem to dome!

      Vymazat
    6. Diky za odkaz, Astere...za chvilicku si to prectu, ale odpovim uz ted :o)

      Svycari EU samozrejme potrebuji a to z jednoho velmi prosteho duvodu: Svycarsko je zemi hi-tech prumyslu a jelikoz jsou Svycari z podstaty setrivi (zdravim Vodnika :o), tak si nevychovavaji vlastni kadry, ale berou ty ze zahranici, kterym uz cizi stat vzdelani zaplatil. Odhadem polovina az 3/4 vsech spickovych odborniku jsou cizinci.
      Proto take EU sahla po tom nejcitlivejsim a jako prvni zastavila vzdelavaci program Erasmus, ne ze by Svycarum vyhrozovali, ze jim nenodaji brambory.
      Staci zajit do bezne nemocnice: nizsi personal jsou imigranti z jihu, uprostred sedi Svycari a vedouci lekare delaji Nemci, Rakusane, Italove, Holandane atd.

      Vymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně: <b>text</b>
Odkaz: <a href="http://adresa">text</a>, tedy <a href=""></a>