No, me pripada 10 tisic Kc za semestr jako prvni limit trochu prilis vysoky vzhledem k ceskym platum.
Tez bych rad slysel pri tech povolebnich diskuzich vic o tom, co bude tahle parta delat s korupci. Zatim porad slysime, co se dotkne vsech a relativne nejvic tech nizkych prijmovych skupin, ale zatim neslysim moc o opatrenich preti ruznym Rebickum, Bemum ci Grossum. Snad se k tomu taky dostanou.
Jestli nechteji dostat pri komunalnich volbach poradny vyprask, coz bych jim (zatim) nepral, bylo by asi dobre se venovat i tomuhle.
já jsem, co se týče školného na VŠ v ČR poněkud skeptická. Určitě to vykydá pár holčiček na ekonomce, co se jim nechce do práce ani se učit, ale jinak je to jen záplatování děr, ne koncepční řešení. Podle mne to bude narážet na spoustu problémů. Napadá mne- zdravotní sestry v ČR- nějakým přiblblem donucené mít vysokou školu, protože ze střední se stala neschopností MZ a pedagogů škola zcela bezzubá,- nedostatek sester, nemožnost nemocnic si vychovávat vlastní sestry v uceleném systému vzdělávání...co s tím kdo chce dělat? Fakt si někdo myslí, že holka dá 80 tisíc za školu, po které bude mít dvacet tisíc hrubého a pořád tu samou nesvéprávnou dřinu k tomu navrch? Jedině kdyby byla naprosto bláznivá. A takhle to bude podle mne skoro všude. Knihovník taky nedá skoro sto tisíc za školu, po jejímž absolutoriu na tom bude hůř než průměrný důchodce. O humanitním vzdělávání s oblibou inženýři pokřikují, že je zcela k ničemu, ale to je samozřejmě nesmysl, i když některé obory jsou k smíchu i mně... Těch problémů bude spousta, ale projeví se až za takových osm, deset let, což je dnešním politikům samozřejmě naprosto jedno.
Ja si myslim pani Andy ze nejaky "regulacni poplatek" v ceskem skolstvi je zadouci. Na druhou stranu, ke vzdelani ma mit imho pristup kazdy obcan a kdyby tohle byla cesta k placeni skutecnych nakladu, tak bych si myslel, ze ta cesta neni spravna.
Otazkou asi je jak lidi pomoci pujcek primet k efektivnimu studiu bez toho, ze by museli moc platit.
LK:"Otazkou asi je jak lidi pomoci pujcek primet k efektivnimu studiu bez toho, ze by museli moc platit."
Nevím, jak vypadá dnes české vzdělání, ale slova jako 'půjčka', 'efektivní studium', apd. ve mě vyvolávají značné obavy... Tato kombinace zde totiž časem vedla k tomu, že lidé dnes studují pouze to naprosté minimum nutné k získání titulu a chybí jim IMHO téměř zcela všeobecné universitní vzdělání - jsou to prostě *ve svém oboru* slušně vzdělaní odborníci (a pokud studují dál, ve svém oboru vynikajícně vzdělaní odborníci), ale to všeobecné universitní vzdělání (ke kterému byly v ČR položeny základy již třeba na gymnáziu) jim prostě chybí, neb by výše jejich půjčky (a doba studia) byla o dost delší a vzdělání je zde i tak už dost drahé.
"lidé dnes studují pouze to naprosté minimum nutné k získání titulu a chybí jim IMHO téměř zcela všeobecné universitní vzdělání"
To mate asi pravdu. Na druhe strane kdyz je to vyucovani uplne zadarmo, tak to zaci berou jako neprijemnou povinnost a ucitele taky. Nejaky mensi poplatek by jednem dal pocit zakazniku a druhym pocit poskytovatelu sluzeb.
LK: Aby pak po poskytovatelích služeb zákazníci nechtěli něco jednoduššího, nějaké gender studies, apd. A tak pořád dokola. To víte, zákazník je náš pán. University by neměly být degradovány pouze na nějaké poskytování služeb, neb plní zásadní společenskou funkci.
U vás, myslím tím v Praze, vzdělání v současné podobě nefunguje, nebo je pro stát moc drahé?
To ja nevim pane Juchelka, ja uz jsem v Praze dost dlouho nebyl a studoval jsem tam za Nemcu, nez to zavreli. Ceske vysoke skolstvi funguje imho ok, ale o nejakych trendech nemam ani poneti.
Ale podivejte se, co se vysokeho skolstvi tyce, tak nejlepsi je to americke a to je prevazne komercni. Jiste, ze se tam da vystudovat gender studies a religionistika, ale ti zakaznici si musi uvedomit, ze az vystuduji tak zas budou nabizet sluzby oni a chovat se podle toho a studovat treba biologii nebo strojni inzenyrstvi. Ja si nemyslim, ze by ceske vysoke skolstvi melo vypadat jako to americke, hlavne ve zousobu financovani. Jen rikam, ze kdyz je nejaky ekonomicky statek uplne "zadarmo" tak je obvykle zneuzivan a nevyuzivan efektivne.
LK: Ale p. Kreutzfelde... Nejlepší v čem? Snad jen v tom 'odbornictví'. Jinak je to vesměs bída. Dneska má vysokou kdekdo, ale málokdo je schopen samostatné myšlenky, analýzy informací, apd.
A když je nejlepší to americké a převážně to komerční, tak proč by to české nemělo vypadat jako americké, hlavně ve způsobu financování?
FYI, já se nezastávám 100% bezplatného školství, i když bych mu ve vašem případě dal 100% přednost před posíláním vojáků do Afghanistánu, apd. Když už má být něco zneužíváno a nebo nevyužíváno efektivně, tak ať je to doma, ne?
Pane Juchelka, americke vysoke skolstvi je nejlepsi prave v tom, ze uci lidi samostatne myslet a analyzovat informace relativne lepe nez ty dalsi. Encyklopedicke znalosti mate nacerpat na skolach zakladnich a strednich.
Tam souhlasim, ze by mely byt spis statni a zdarma a americky model je podobny jako ve zdravotnictvi - spicka pro bohate, spodek vyspeleho sveta pro nizsi stredni tridu a chude.
Ceske skolstvi by nemelo vypadat jako americke, protoze to americke je na Kocourkov prilis drahe. Osobne si myslim, ze pro zemi jako je Ceska republika je lepsi mit vic vzdelanych lidi pri nizsi kvalite.
Ten super-duper vyzkum a leadership at delaji absolventi univerzit americkych, Cechum bude plne stacit zavadet poucky americkych (spis cinskych ci indickych) soudruhu v praxi.
LK: Pane Kreutzfelde, hrozím se pomyšlení, jak to musí vypadat ve zbytku světa, pokud by naše vysoké školy měly být vrcholem v přípravě studentů samostatně myslet a analyzovat informace. Já vidím realitu a výsledky a ty jsou IMHO mnohem horší, než se domníváte. Opět, nemám na mysli nějaké nějaké technické aspekty a aplikace té, či oné specialisace, ale spíše všeobecnou roli university v přípravě na život...
O encyklopedických znalostech sice nebyla řeč, ale v USA ani na základních a středních školách žádné encyklopedické znalosti nenačerpáte, když už jste se o tom zmínil. To je poměrně dobře známý fakt. --- "Tam souhlasim, ze by mely byt spis statni a zdarma a americky model je podobny jako ve zdravotnictvi - spicka pro bohate, spodek vyspeleho sveta pro nizsi stredni tridu a chude."
Této vaší větě nerozumím a nemohu se k ní tedy vyjádřit.
Pane Juchelka, to me prekvapuje. Mozna jste prilis chytry a mate lepsi schopnosti samostatne a analyticky myslet nez vetsina populace. Nebo to vsechno posuzujete podle pristupu studentu k Iraku a Israeli.
"Této vaší větě nerozumím a nemohu se k ní tedy vyjádřit."
Myslel jsem tim, ze americke zakladni a stredni skolstvi ma dobrou uroven pro ty co zaplati, ale v pro chudsi ma ve srovnani s vyspelym svetem mizernou uroven.
LK: "Mozna jste prilis chytry a mate lepsi schopnosti samostatne a analyticky myslet nez vetsina populace. Nebo to vsechno posuzujete podle pristupu studentu k Iraku a Israeli."
Já bych řekl obojí! : ) U vás se zase hned pozná, že o tom hodně čtete...
"Myslel jsem tim, ze americke zakladni a stredni skolstvi ma dobrou uroven pro ty co zaplati, ale v pro chudsi ma ve srovnani s vyspelym svetem mizernou uroven."
Aha. Já bych řekl, že ten rozdíl je menší, než si myslíte. Školy jsou normálně placeny z místních daní a tudíž školy s lepším vybavením a s lepší schopností zaměstnat kvalitní učitele (teoreticky), apd. budou nutně v bohatších oblastech. Ovšem skutečně soukromých základních a středních škol není zase tolik a mnohé, ryze soukromé školy nenabízejí kvalitativně nic lepšího, i když dávají rodičům ilusi, že mají děti v soukromé škole. Kritériem kvality těchto škol je často jaké procento dětí jde na vysokou a na jakou (ivy league, apd). To ovšem o kvalitě nabízeného materiálu z moho hlediska moc nevypovídá...
LK: Ještě k rozdílu. Samozřejmě, že je obrovský rozdíl mezi školou někde v ghettu a školou v bohaté oblasti. Já jsem měl na mysli srovnání mezi nesoukromou školou někde uprostřed (ekonomicky), kterých je IMHO většina a školou soukromou.
"U vás se zase hned pozná, že o tom hodně čtete..."
No tak to vite, v mem veku... ctu o ruznych vecech. Jsem rad, ze se o pomerech na americkych skolach dozvim od povolanejsich, kteri to zazili na vlastni kuzi.
Ja si ale porad myslim, ze americti studenti, ktere jsem poznal byli schopnejsi zvladat prakticke problemy lepe nez ostatni. Ze k tomu meli mensi teoretickou zakladnu je fakt, ale umeli ji lepe pouzivat.
No, me pripada 10 tisic Kc za semestr jako prvni limit trochu prilis vysoky vzhledem k ceskym platum.
OdpovědětVymazatTez bych rad slysel pri tech povolebnich diskuzich vic o tom, co bude tahle parta delat s korupci. Zatim porad slysime, co se dotkne vsech a relativne nejvic tech nizkych prijmovych skupin, ale zatim neslysim moc o opatrenich preti ruznym Rebickum, Bemum ci Grossum. Snad se k tomu taky dostanou.
Jestli nechteji dostat pri komunalnich volbach poradny vyprask, coz bych jim (zatim) nepral, bylo by asi dobre se venovat i tomuhle.
já jsem, co se týče školného na VŠ v ČR poněkud skeptická. Určitě to vykydá pár holčiček na ekonomce, co se jim nechce do práce ani se učit, ale jinak je to jen záplatování děr, ne koncepční řešení. Podle mne to bude narážet na spoustu problémů. Napadá mne- zdravotní sestry v ČR- nějakým přiblblem donucené mít vysokou školu, protože ze střední se stala neschopností MZ a pedagogů škola zcela bezzubá,- nedostatek sester, nemožnost nemocnic si vychovávat vlastní sestry v uceleném systému vzdělávání...co s tím kdo chce dělat? Fakt si někdo myslí, že holka dá 80 tisíc za školu, po které bude mít dvacet tisíc hrubého a pořád tu samou nesvéprávnou dřinu k tomu navrch? Jedině kdyby byla naprosto bláznivá.
OdpovědětVymazatA takhle to bude podle mne skoro všude. Knihovník taky nedá skoro sto tisíc za školu, po jejímž absolutoriu na tom bude hůř než průměrný důchodce.
O humanitním vzdělávání s oblibou inženýři pokřikují, že je zcela k ničemu, ale to je samozřejmě nesmysl, i když některé obory jsou k smíchu i mně...
Těch problémů bude spousta, ale projeví se až za takových osm, deset let, což je dnešním politikům samozřejmě naprosto jedno.
Ja si myslim pani Andy ze nejaky "regulacni poplatek" v ceskem skolstvi je zadouci. Na druhou stranu, ke vzdelani ma mit imho pristup kazdy obcan a kdyby tohle byla cesta k placeni skutecnych nakladu, tak bych si myslel, ze ta cesta neni spravna.
OdpovědětVymazatOtazkou asi je jak lidi pomoci pujcek primet k efektivnimu studiu bez toho, ze by museli moc platit.
LK:"Otazkou asi je jak lidi pomoci pujcek primet k efektivnimu studiu bez toho, ze by museli moc platit."
OdpovědětVymazatNevím, jak vypadá dnes české vzdělání, ale slova jako 'půjčka', 'efektivní studium', apd. ve mě vyvolávají značné obavy... Tato kombinace zde totiž časem vedla k tomu, že lidé dnes studují pouze to naprosté minimum nutné k získání titulu a chybí jim IMHO téměř zcela všeobecné universitní vzdělání - jsou to prostě *ve svém oboru* slušně vzdělaní odborníci (a pokud studují dál, ve svém oboru vynikajícně vzdělaní odborníci), ale to všeobecné universitní vzdělání (ke kterému byly v ČR položeny základy již třeba na gymnáziu) jim prostě chybí, neb by výše jejich půjčky (a doba studia) byla o dost delší a vzdělání je zde i tak už dost drahé.
Tak abyste nedopadli podobně...
"lidé dnes studují pouze to naprosté minimum nutné k získání titulu a chybí jim IMHO téměř zcela všeobecné universitní vzdělání"
OdpovědětVymazatTo mate asi pravdu. Na druhe strane kdyz je to vyucovani uplne zadarmo, tak to zaci berou jako neprijemnou povinnost a ucitele taky. Nejaky mensi poplatek by jednem dal pocit zakazniku a druhym pocit poskytovatelu sluzeb.
LK: Aby pak po poskytovatelích služeb zákazníci nechtěli něco jednoduššího, nějaké gender studies, apd. A tak pořád dokola. To víte, zákazník je náš pán. University by neměly být degradovány pouze na nějaké poskytování služeb, neb plní zásadní společenskou funkci.
OdpovědětVymazatU vás, myslím tím v Praze, vzdělání v současné podobě nefunguje, nebo je pro stát moc drahé?
Just saying...
To ja nevim pane Juchelka, ja uz jsem v Praze dost dlouho nebyl a studoval jsem tam za Nemcu, nez to zavreli. Ceske vysoke skolstvi funguje imho ok, ale o nejakych trendech nemam ani poneti.
OdpovědětVymazatAle podivejte se, co se vysokeho skolstvi tyce, tak nejlepsi je to americke a to je prevazne komercni. Jiste, ze se tam da vystudovat gender studies a religionistika, ale ti zakaznici si musi uvedomit, ze az vystuduji tak zas budou nabizet sluzby oni a chovat se podle toho a studovat treba biologii nebo strojni inzenyrstvi. Ja si nemyslim, ze by ceske vysoke skolstvi melo vypadat jako to americke, hlavne ve zousobu financovani. Jen rikam, ze kdyz je nejaky ekonomicky statek uplne "zadarmo" tak je obvykle zneuzivan a nevyuzivan efektivne.
LK: Ale p. Kreutzfelde... Nejlepší v čem? Snad jen v tom 'odbornictví'. Jinak je to vesměs bída. Dneska má vysokou kdekdo, ale málokdo je schopen samostatné myšlenky, analýzy informací, apd.
OdpovědětVymazatA když je nejlepší to americké a převážně to komerční, tak proč by to české nemělo vypadat jako americké, hlavně ve způsobu financování?
FYI, já se nezastávám 100% bezplatného školství, i když bych mu ve vašem případě dal 100% přednost před posíláním vojáků do Afghanistánu, apd. Když už má být něco zneužíváno a nebo nevyužíváno efektivně, tak ať je to doma, ne?
Pane Juchelka, americke vysoke skolstvi je nejlepsi prave v tom, ze uci lidi samostatne myslet a analyzovat informace relativne lepe nez ty dalsi. Encyklopedicke znalosti mate nacerpat na skolach zakladnich a strednich.
OdpovědětVymazatTam souhlasim, ze by mely byt spis statni a zdarma a americky model je podobny jako ve zdravotnictvi - spicka pro bohate, spodek vyspeleho sveta pro nizsi stredni tridu a chude.
Ceske skolstvi by nemelo vypadat jako americke, protoze to americke je na Kocourkov prilis drahe. Osobne si myslim, ze pro zemi jako je Ceska republika je lepsi mit vic vzdelanych lidi pri nizsi kvalite.
Ten super-duper vyzkum a leadership at delaji absolventi univerzit americkych, Cechum bude plne stacit zavadet poucky americkych (spis cinskych ci indickych) soudruhu v praxi.
LK: Pane Kreutzfelde, hrozím se pomyšlení, jak to musí vypadat ve zbytku světa, pokud by naše vysoké školy měly být vrcholem v přípravě studentů samostatně myslet a analyzovat informace. Já vidím realitu a výsledky a ty jsou IMHO mnohem horší, než se domníváte. Opět, nemám na mysli nějaké nějaké technické aspekty a aplikace té, či oné specialisace, ale spíše všeobecnou roli university v přípravě na život...
OdpovědětVymazatO encyklopedických znalostech sice nebyla řeč, ale v USA ani na základních a středních školách žádné encyklopedické znalosti nenačerpáte, když už jste se o tom zmínil. To je poměrně dobře známý fakt.
---
"Tam souhlasim, ze by mely byt spis statni a zdarma a americky model je podobny jako ve zdravotnictvi - spicka pro bohate, spodek vyspeleho sveta pro nizsi stredni tridu a chude."
Této vaší větě nerozumím a nemohu se k ní tedy vyjádřit.
Pane Juchelka, to me prekvapuje. Mozna jste prilis chytry a mate lepsi schopnosti samostatne a analyticky myslet nez vetsina populace. Nebo to vsechno posuzujete podle pristupu studentu k Iraku a Israeli.
OdpovědětVymazat"Této vaší větě nerozumím a nemohu se k ní tedy vyjádřit."
Myslel jsem tim, ze americke zakladni a stredni skolstvi ma dobrou uroven pro ty co zaplati, ale v pro chudsi ma ve srovnani s vyspelym svetem mizernou uroven.
LK: "Mozna jste prilis chytry a mate lepsi schopnosti samostatne a analyticky myslet nez vetsina populace. Nebo to vsechno posuzujete podle pristupu studentu k Iraku a Israeli."
OdpovědětVymazatJá bych řekl obojí! : ) U vás se zase hned pozná, že o tom hodně čtete...
"Myslel jsem tim, ze americke zakladni a stredni skolstvi ma dobrou uroven pro ty co zaplati, ale v pro chudsi ma ve srovnani s vyspelym svetem mizernou uroven."
Aha. Já bych řekl, že ten rozdíl je menší, než si myslíte. Školy jsou normálně placeny z místních daní a tudíž školy s lepším vybavením a s lepší schopností zaměstnat kvalitní učitele (teoreticky), apd. budou nutně v bohatších oblastech. Ovšem skutečně soukromých základních a středních škol není zase tolik a mnohé, ryze soukromé školy nenabízejí kvalitativně nic lepšího, i když dávají rodičům ilusi, že mají děti v soukromé škole. Kritériem kvality těchto škol je často jaké procento dětí jde na vysokou a na jakou (ivy league, apd). To ovšem o kvalitě nabízeného materiálu z moho hlediska moc nevypovídá...
LK: Ještě k rozdílu. Samozřejmě, že je obrovský rozdíl mezi školou někde v ghettu a školou v bohaté oblasti. Já jsem měl na mysli srovnání mezi nesoukromou školou někde uprostřed (ekonomicky), kterých je IMHO většina a školou soukromou.
OdpovědětVymazat"U vás se zase hned pozná, že o tom hodně čtete..."
OdpovědětVymazatNo tak to vite, v mem veku... ctu o ruznych vecech. Jsem rad, ze se o pomerech na americkych skolach dozvim od povolanejsich, kteri to zazili na vlastni kuzi.
Ja si ale porad myslim, ze americti studenti, ktere jsem poznal byli schopnejsi zvladat prakticke problemy lepe nez ostatni. Ze k tomu meli mensi teoretickou zakladnu je fakt, ale umeli ji lepe pouzivat.