Poučení pro Peterse IX: co jest Vodník?

V zápalu diskusse se Peters pustil do rozboru mé osobnosti. Jsem dalek toho, abych se rozčiloval, nepřipadáť mi jeho analysa jako trollování. Ba dokonce myslím, že se Peters v některých charakteristikách docela kuriosně strefil, byť formuluje mylné závěry.

Co se původního sporu týče: za falšovatele slov je nutno bezpochyby považovat současnou dobu a neblahé koryfeje jejího jazyka, jakým je např. i náš Peters. Základem jejich myšlení je nominalism, který degeneroval (např. u Peterse) do stadia zcela dřevnatého a prkenného positivismu. Pro tyto lidi existuje jen to, pro co mají své (pokud možno anglické nebo původem anglosaské) termíny, obvykle ukradené a vybavené novým významem. Obrazně řečeno: když Anglosas řekne o hrnci, že je to pánvička, bude Peters mluvit pouze o pánvičkách (neboť hrnce existují přece pouze v hlavách antinominalistů!) a ty, kteří budou trvat na tom, že hrnec je hrnec, označí za falšovatele slov. Proto postrádá smysl vysvětlovat takovému zanícenému terminologovi, co má nějaký kommunista a dokonce stalinista společného s konservativci...

Nad lidmi, kteří mne označují tu za levičáka, tu za pravičáka, lámu hůl: nemohou-li tito školometi bez těchto škatulek existovat (viz výše: pro positivistu to, co nemůže pojmenovat, neexistuje - a Vodník, zdá se, existuje), je to pouze jejich problém. Zásadní rozdíl mezi mysticky založenými věřícími (ke kterým nemám tu drzost se počítat, nicméně se kterými cítím zřetelnou spřízněnost duší) a marxisty není v tom, že jedni hledají svůj ideál vpředu a druzí vzadu, nýbrž v tom, že ten kommunistický "ráj" je opravdu utopický, zatímco vzpomínka na Zlatý věk, pobyt v Ráji a podvědomá touha po něm je inherentní každému člověku na této zemi (byť se projevuje v nejrůzněji zamaskovaných projevech), což mluví proti nějaké utopičnosti tohoto konceptu (o zprávách v nejrůznějších Písmech nemluvě).

"Češi jsou něcaři: věří v něco, ale velký význam tomu nepřikládají a raději se věnují svým koníčkům. Tak i Vodník je formálně pravoslavný, ale má to spíše jako koníček"
Podívejme se, co je na tomto pohledu správné a co ne. Nevím, jak přesně na tom jsou čeští "něcaři". Mám pocit, že pro naprostou většinu Čechů to "něco" je víra v to, že Bůh neexistuje. Zde v Holandsku naopak většina lidí věří v Něco, tj. v to, že Něco existuje, jen to odmítají podřídit církevním a denominačním mantinelům a plácají se v tom ke smutným koncům. Ale obvykle - stejně jako Češi - tomu velký význam nepřikládají. A zde vidím největší rozdíl: pro mě je moje víra a moje pravoslaví velmi významné, ba nejvýznamnější, žádný koníček, byť se to může někomu jevit při mém nedávném nemravném životě podivné. Ale nezapomínejme, že i Don Corleone byl horlivý římský katholík a např. prostituce a pornografie ho pohoršovaly!

jeho bytost není náboženská v klassickém slova smyslu
Co je "náboženskost v klassickém slova smyslu"? Máte-li na mysli čítankovou bigoterii nebo nějaký formalistický mainstream, pak máte pravdu. "Formálnost" svého pravoslaví vidím já v tom, že je to specifická exoterní forma universálního esoterického obsahu, skrze kterou (a jedině skrze ni!) lze tohoto obsahu dosíci. Je to forma - na rozdíl od jiných, heretických - platná a funkční. Ano, tento postoj není v pravoslaví typický ani běžný. A v tomto smyslu má určitou platnost Petersovo tvrzení, že "je to typický příslušník undergroundu, což je religiosita sui generis". V tomto smyslu ale ten můj "underground" není v žádném případě nějak subversivní nebo dissentní vůči onomu formálnímu mainstreamu, ale je pouze jeho jakýmsi přídatným rozměrem.

Velmi pravdivý je Petersův postřeh, že Vodník "remcá proti vrchnosti". Proti takové vrchnosti, s jakou máme co do činění, nelze neremcat. Protože ale nejsem politikem, nemám po ruce žádná řešení nebo programmy. Jsem tedy povinnen držet hubu? V žádném případě! A že zřím nereálnost svých představ o ideální společnosti a státu, takže o ně neusiluji, za to by mě měl Peters spíš pochválit. Neuchyluji se ovšem k dennímu snění (za které považuji spíše onu fikci o prosazování svých představ v demokracii), nýbrž k modlitbě: buď vůle Tvá...