Sprcha: deset let

(napsáno s použitím víc jak 6 let starého článku z Vrby a Petersových článků 1, 2 a 3)

V těchto dnech tomu bude 10 let, co začala památná historie serveru, jenž se stal pro všechny jeho účastníky legendou – serveru Sprcha.com. Kolik lidí se tam sešlo! Kolik se jich spřátelilo a nebo naopak znepřátelilo! Přinejmenším čtyři jsou po smrti - pan Táborský, Husita, Max a Archaix – ale může jich být i víc: kdoví, jak je na tom starý pan König, JN nebo Petr Motyka, dlouho o sobě nedal vědět Jednorožec. Ostatní si čas od času připomenou „zlaté časy Sprchy“, když se debata vydaří, popřípadě ohodnotí kommentář sprchovací hláškou „I pětka je málo!“

EMBRYONÁLNÍ SPRCHA
Sprcha jako server fysicky vznikla někdy v červenci 2002, založena Janem Klabačkou. V té době na ni velmi sporadicky přispívalo vedle samotného zakladatele jen pár lidí: V. Pinkava, Jiřina Fuchsová, později i moje maličkost a další. Peters tomuto období říká „blog Jeny/JK“.

PŘEDPOTOPNÍ SPRCHA
Relevantní historie Klabačkovy Sprchy se počíná polovinou ledna 2003, kdy se na ni massálně přesunuli přispěvatelé z Britských listů poté, co tam Čulík s Pantůčkem zrušili diskusse. Toto období, pro které jsem převzal Petersův název, bylo jedno z nejlepších, přispívali tam nejrůznější přispěvatelé nejrůznějších názorů. Známkování se prakticky nepoužívalo, protože trolly a flamery vyhazoval správce sám. Nicméně jak se postupně ukazovala nerealisovatelnou idea slušného diskusního serveru v českém jazykovém prostředí, rostla i frustrace Jana Klabačky, až konečně v polovině července 2003, unaven pruděním některých diskutujících, Sprchu uzavřel. Tuto událost Peters nazývá „potopa“.

SPRCHA SANHEDRINU
Uzavření Sprchy jsme nesli dost těžce. Proto došlo v létě 2003 k unikátnímu počinu: nějakých plusmínus 15 uživatelů, kteří se až na naprosté výjimky znali pouze virtuálně, se dalo dohromady, sebrali peníze, Max opatřil železo, Jezovec provozovatele serveru a v září 2003 se za pomoci Jana Klabačky spustila nová Sprcha pod kolektivní správou jedenácti členů, kteří si dali název Sanhedrin. Tato "Sprcha Sanhedrinu" (Peters: „Popotopní“) začala využívat známkování jako moderovacího prostředku. Počáteční fáze této etapy Sprchy patří IMHO rovněž k těm nejlepším. V této době se také uskutečnila řada osobních setkání v Praze a v Prostějově.

Bohužel, poměrně záhy se ukázalo, že řada (snad většina) diskutujících používá známkování nikoli k ohodnocení kvality komentáře, nýbrž k vyjádření souhlasu nebo nesouhlasu s názorem pisatele. Jakožto člen Sanhedrinu jsem na tento nešvar od samého začátku poukazoval a snažil se s ním něco udělat, za což jsem si ovšem od těch, kterých se to především týkalo, vysloužil nejednu peprnou a rozhořčenou poznámku o tom, že buseruji. Na Sprše mezitím vznikla řada osobních animosit, které se rovněž promítly do známkování. Když jsem viděl, že s určitými lidmi prostě nepohnu a že známkování kvality komentáře jakožto moderovací prostředek je v českojazyčném prostředí (s tak málo členy) illuse, navrhl jsem jeho zrušení. Ani tento návrh se nesetkal s ohlasem. Protože jsem za chod takovéhle Sprchy nechtěl nadále přebírat zodpovědnost, vystoupil jsem v říjnu 2004 ze Sanhedrinu (měsíc přede mnou tak učinil „otec-zakladatel“ Jan Klabačka a Jarda z Písku).

SPRCHA KLANU
Mezitím nabyly animosity na Sprše konkrétnějších forem: skupina přispěvatelů, jejichž názory se formovaly za bolševika pod vlivem vysílání Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy, po listopadu 1989 pak časopisem Respekt, který byl jeho prodloužením, utvořila jednotný názorový blok. Tento blok, jenž si záhy vysloužil termín "Klan", jednotně vysoce hodnotil vlastní komentáře, ať byla jejich úroveň sebehorší a nemilosrdně trestal názory oponentů nízkými známkami. Proti tomuto Klanu ovšem nevznikl žádný názorově jednotný "Protiklan", jeho odpůrci žádnou podobnou jednotící ideologii (volný trh, sionism, obdiv k USA) neměli. Mně osobně byla některými nejagilnějšími členy Klanu smysluplná diskuse prakticky znemožněna a tak jsem na začátku prosince 2004 přestal na Sprše diskutovat, o rok později pak psát vůbec.

Řádění Klanu záhy nabylo takových rozměrů, že o "Sprše Klanu" lze hovořit minimálně od r. 2005, ne-li dříve. Klan přeměnil Sprchu na svou ideologickou platformu a během rekordního času vyštípal ze Sprchy téměř všechny názorové odpůrce. Peters proto nazývá toto období „porozkolní Sprcha“. Ti, kteří neodešli dobrovolně, byli nakonec ostrakizováni. V červnu 2005 tam ještě jednou proběhla několikadenní debata o známkování, do níž jsem rovněž zasáhl, ale nezměnila vůbec nic: Klan si pochopitelně tento prostředek k likvidaci protivníka (která se ovšem tvářila, jako demokratický konsensus účastníků) nenechal vzít z rukou a dokonce se uchýlil k odhalování občanských jmen. Sanhedrin proti tomuto řádění nezasáhl; jeho neschopnost a zbytečnost se ukázala v celé své nahotě. Vposled tam dokonce došlo k nechutnému pokusu dvou členů Klanu poškodit opponenta v reálném životě (typicky česky udáním na pracovišti). Přispívat na Sprchu s jiným názorem, než jaký vyznává Klan, se tedy bez nadsázky stalo adrenalinovým sportem. Občas se tam mihnul někdo nový, ale pokud ideologicky nevyhovoval, uštědřil mu Klan rituální výprask, popř. ho vynuloval tak, že nemohl dál přispívat.

NÁSLEDNICKÉ BLOGY
Mezitím vzniklo několik následnických blogů. První byla Vrba Alexe Juchelky, někdy před koncem roku 2004. I na toto období vzpomínám velmi rád, sešli se tu prakticky všichni, kteří ze Sprchy odešli dobrovolně či nedobrovolně. Poté, co si v létě 2005 založil Peters vlastní blog a diskutoval na Vrbě stále méně, života na Vrbě ubývalo. Většina diskutérů se pohybovala na více blozích. V létě 2008 se Klanu podařilo vypráskat ze Sprchy posledního otloukánka, Kapitána, který založil svého Nautila. Když Peters v lednu 2010 zrušil na svém blogu diskusse, založil Tomáš Pecina jako náhradní prostor k diskussím předchůdce těchto stránek Diskuse LW, jenž byl za tři měsíce nahrazen tímto výtvorem Jardy z Písku, tehdy pod názvem DiscussionSpeed. Své blogy založili i Leon Kreutzfeld, Starý pán, Jezovec, Andy a Astr. Na rozdíl od Peterse nedávám oba blogy Tomáše Peciny, Slepecká hůl a Παραγραφος, do žádné souvislosti se Sprchou. Stejně tak těžko hledat nějaké spojitosti mezi Sprchou a Nezvědavcem, ač i tam se občas mihnou někteří bývalí Sprchaři. V digitální mlze pak zmizel beze stopy i otec-zakladatel Sprchy, Jan Klabačka.

BLOG KLANU
Schopnost členů Klanu psát vlastní původní články se posléze ukázala jako limitovaná a tak Sprcha zmrtvěla do stadia klinické smrti, což Peters nazval „skomírající Sprchou“. Zhruba v době, kdy Alex Juchelka po více jak pěti letech zavřel Vrbu (březen 2010), která se stala nepotřebnou, jak se diskusse rozředily do několika blogů, a kdy tento blog nahradil Pecinovu Diskussi LW, zrušila i Sprcha svou domainu a přestěhovala se na novou adresu. Zůstala však stejným zombie jako předtím. Pokud Peters nazývá počáteční existenci Sprchy „blog Jeny/JK“, já bych nazval tuto zatím poslední fasi „blog Klanu“. Nové články tam vycházely přesně půl roku, pak zmrtvěla docela (nepočítám čtyři novoroční pozdravy cca před rokem). Nikdo by při návštěvě tohoto blogu nehádal, že to před deseti lety býval jeden z nejzajímavějších a nejbouřlivějších serverů na českojazyčném netu, na který jeho tehdejší účastníci dodnes nejednou zavzpomínají.

Aktualisace: z odkazu v Petersově článku jsem vyčetl, že Kapitán si chodil na Sprchu pro výprask i po založení Nautila. Jeho poslední kommentáře nesou datum 23. 10. 2008