čtvrtek 3. října 2013

Muž přes palubu

S definitivní platností jsem odepsal Tomio Okamuru jakožto nějakou snad přijatelnější alternativu proti těm ostatním zločincům. Učinil jsem tak po tomto jeho blábolení:
"S každou slušnou zemí na světě bychom rádi vycházeli dobře. Izrael je jediná demokratická země v regionu a Izralci - židé mají velmi dobrou paměť. Takže pomoc Izraeli nikdy nebude zapomenuta, nemusíme se tedy ptát co za to."
Tím se postavil de facto po bok tomu zaprodanci, který je ochoten poslat umírat české kluky za cizí zájmy prostě proto, je že potřeba prospět Izraeli a neptat se, čím Izrael může prospět nám. Takový otrocký postoj je ostudou pro presidenta i tak provinční gubernie, jakou je Česká republika.

18 komentářů:

  1. Souhlas. Odepsat.
    Slušný člověk

    OdpovědětVymazat
  2. Leon Kreutzfeld7. října 2013 13:21

    A po dnesnich vyrocich presidenta Zemana u nas v Israeli vp. Vodnik jiste odepise i jeho. Jen si ted nejsem jist, zdali je tedy Virosa agentem Putinovym, nebo agentem sionistu, nebo jestli je to vsechno jen nejaka camouflage.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vp. Kreutzfeld, já jsem Zemana odepsal už za dob opposiční smlouvy a ne (jen) kvůli jeho výrokům o Blízkém Východě. Byl pro mne coby kandidát na presidenta stejně nevolitelný jako Schwarzenberk.

      Mimochodem, jistě jste si všiml, jak knížepán Zemana za tyto výroky kritisuje: to, co Zeman říká, je sice pravda, ale neměla by se říkat nahlas. :-D

      Vymazat
  3. "ochoten poslat umírat české kluky za cizí zájmy"
    Vy jste trochu mimo, Vodníku. O zahraniční mise je mezi vojáky velký zájem a "stojí se na ně fronty". Těm "klukům" (jak říkáte Vy) nebo "žoldákům" (jak říká cnemo) je úplně jedno, kam a za čí zájmy pojedou, hlavně když za to dostanou slušně zaplaceno.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leon Kreutzfeld9. října 2013 11:56

      Maji recht vp. Stary pan. Dostanou dobre zaplaceno a navic jsou to nase zajmy, nikoliv cizi.

      Vymazat
    2. Andre Pulgar: je to uplne jedno, zda je nazvete "ceskymi kluky", "profesionaly", "zlodaky" nebo "najemnymi vrahy" - politicky kontext zustava stejny: vazalsky pomer ceskeho statu vuci statu israelskemu, jemuz prave Zemanova parafrase toho slavneho Kennedyho vyroku o vlasti dodava extra odpudivy a ponizujici rozmer.

      Vymazat
    3. Mně není líto těch žoldáků, ale štve mě, že je někam naši papaláši posílají bojovat za cizí zájmy. Jednak to nejsou naše zájmy a jednak musíme očekávat reciproční reakci.

      Vymazat
    4. Žoldáků mi taky líto není. Jde o to, že v daném politickém kontextu by při znovuzavedení povinné vojenské služby totéž čekalo tvoje děti.

      Je ovšem fakt, že - jak naťukl vp. Kreutzfeld - se jim teď těžko bude dělat ze Zemana Putinova kukačka.

      Vymazat
    5. To právě asi ne, kdyby byla branná povinnost (což schvaluju), tak by se s klukama civilama nedalo takhle manipulovat. Ani bolševici si netroufli poslat naše vojáky do žádného konfliktu, to až tady ti lokajové. Samozřejmě by byla možnost se nechat najmout jako žoldák, jako je tomu dnes. Pro mnohé je to lákavá věc nejen kvůli penězům. Ale jen do té doby, dokud je střet nesymetrický a ztráty v jejich řadách jdou spíš na vrub vlastní blbosti než boji.
      Takových týpků je ale konečná množina a kdyby mezi nima zaúřadovala zubatá ve vyrovnaném konfliktu, po pár takových akcích by si to ostatní rozmysleli. Jenže v takovém případě (takhle vyrovnaného střetu) by už byla aktuální hrozba toho, že druhá strana si řekne, že by se měly boje přesunout taky k nám, abychom z toho taky něco měli, když tam posíláme ty žoldáky, měli bychom se seznámit se zvukem jejich zbraní.

      Vymazat
    6. Ani bolševici si netroufli poslat naše vojáky do žádného konfliktu
      Pozor, to byla úplně jiná situace, to v bipolárním světě za studené války nebylo možné, leda interně coby bratrská pomoc. Však taky když vpadla v r.1979 Čína do Vietnamu, už jsem byl u psychiatra s akutními problémy, neboť možnost vyslání jsem tehdy shledával zcela reálnou nejen já; z doslechu pak vím, že podobné obavy vládly o rok později v době Solidarity, kdy bratrská pomoc Polsku byla na spadnutí. Ale někam do Třetího světa jsme posílali pouze poradce (pouze v Angole byli, pokud vím, nějací Kubánci). Ale věz, že kdyby to bylo nutné, tj. kdyby v Moskvě pískli, troufli by si to zcela bez zábran! Je třeba ale pamatovat na to, že tehdy jsme byli neofficiální kolonií sovětské říše, zatímco dnes se vydáváme za souverainní stát.

      Vymazat
    7. Rusáci (sověti) se tu a tam angažovali i osobně. Ne sice tolik jako Američané, ale např. v Afghánistánu byla normálně armáda a přitom nepožadovali (pokud vím) české vojáky. Možný důvod byl taky ten, že tam nechtěli moc evropsky vyhlížejících ksichtů a nepotřebovali žádnou specializaci, ve které byli naši dobří (chemici).
      Jediný případ, kdy vyjelo víc armád i ze satelitů byl snad srpen 1968, kdy zase odmítli Jugoslávci (a v 90. letech to připomněli, když náš humanitární bombarďák schvaloval akce proti Srbsku) a to nebylo opravdu bojové nasazení. Spíš šlo o potvrzení vazalství a jednoty východního bloku.
      Vlastně je s podivem, že tehdy, když jsme byli formálně mnohem výraznějším vazalem, nikdy k vyslání jednotky do zahraničí nedošlo, zatímco od roku 1990 "naši" někde střílejí docela pravidelně a u nás se nevede ani debata, zda poslat, jaké jsou naše zájmy apod.. prostě někdo vydá befehl a čeští žoldáci vyrazí. Já myslím, že profesionalizace armády je nutná podmínka. Poslat někam kluky rozkazem proti jejich vůli, to chce mnohem větší moc, než zajistit prachy a zorganizovat nábor všehoschopných.

      Vymazat
    8. Afghánistán byl na hraně. Jednalo se o spřátelenou zemi a officiální žádost o invasi přišla od tehdejší (samozřejmě loutkové) legitimní afghánské vlády. Takže officiálně se to mohlo "s trochou soli" (jak se říká v Holandsku) presentovat jako interní konflikt ("internacionální pomoc") v socialistickém táboře, kterým předtím srpen 1968 nepochybně byl (Jugoslávie a Rumunsko se nezúčastnily, protože nebyly takovými přímými vasaly). Professionalisace armády to samozřejmě nesmírně ulehčuje, ale nutná IMHO není: nedovedu si představit, že by se tomu za totality někdo nějak výrazněji mohl vzepřít.

      Nevíš, jestli byla v Rakousku-Uhersku branná povinnost? Do První světové přece taky rukoval kdekdo...

      Vymazat
    9. Ti kluci by bezprostředně nezmohli vůbec nic a když by je vyklopili na kopci do palby ručníkářů, tak by se museli snažit. Jenže by jich hodně zařvalo a ti, co by se vrátili, by si to nenechali pro sebe. Tj. americký model vietnamské války. Už tak nasraní občané by se radikalizovali, kdyby jim posílali syny kamsi do afghánských hor na smrt.
      Jestliže tys už hledal cestu jak z toho ven, co teprve kdyby to opravdu hrozilo a vraceli se v pytlích nebo bez končetin.
      Kdepak, tohle se dá dělat jen s dobrovolníky - buď profi žoldáky nebo hobby Ramby. Anebo vytvořit atmosféru strachu z ohrožení, ale na to bolševikům nikdo nevěřil. To se vůbec nedá srovnávat s dneškem, kdy nějaká čtvrtina lidí chtěla zcela upřímně americkou základnu u nás a tipuju, že šestina by poslala svoje děcka do války. Tehdy si myslím, že by vnitřně souhlasilo ani ne procento.

      Rakouské poměry bude znát Peters, já bych si tipl, že se odvádělo do armády podle potřeby a dalo se z toho vyvléct různými cestami - vyplatit se, prokázat, že na mě leží hospodářství apod. Tj. záklaďáci kompletních ročníků tak, jak je známe z doby ČSSR, podle mě tehdy neexistovali.
      Bývaly i jednotky, kde se trestanci vykupovali z vězení (Trenckovi panduři).. složení bylo asi různorodé a stav závisel na potřebách.

      Vymazat
    10. Ačkoli máš pravdu, nemyslím, že by to mohlo u nás něco změnit. Poláci nebo Jugoši by se vzbouřili, Češi spíš ne, jen by se utvrdili v odporu k bolševikovi, ale tím by to skončilo.

      S tím vnitřním souhlasem máš zcela pravdu. Taky atmosféru ohrožení se dnes daří rozdmychávat daleko úspěšněji - lidé věří Lidovkám a Respektu nekonečně víc, než se věřilo Rudému právu. Lidé se authenticky bojí muslimů (ač právě v Čechách o nich nic nevědí) a Rusů, které si úspěšně ztotožnili se Sověty a ty kecy o "odvěké imperiální expansivnosti Ruska" je v tom utvrzují.

      Vymazat
  4. "Nevíš, jestli byla v Rakousku-Uhersku branná povinnost?"
    Vy neznáte Švejka?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Do války rukovali snad (skoro) všichni, ale nevím, jestli se "chodilo na vojnu" i v míru jako za bolševika, tj. jestli všichni ti rekruti - Švejk, Vaněk, Marek, Jurajda, Chodounský atd. - byli povoláni, protože byla válka nebo jestli byli před tím na nějaké vojně.

      Vymazat
    2. Detailně viz první odstaved zde:
      http://www.abc-bitvy.estranky.cz/clanky/armada.html

      Sice tam není přesná odpověd na Vaši formulaci, ale asi to bude tím, že tehdy mír prostě nebýval - furt jste měl nějaké hraniční konflikty a armáda se musela stále udržovat (když se to nedělalo, hned z toho byl nějakej průšvih)

      Vymazat
  5. Je třeba Vodníkovi vyslovit uznání, že toho idiota odhadl přesněji než většina z nás.

    Kdyby chtěl kdokoli napsat článek na dané téma, tak navrhuji název

    Kojot války opět vyje na Blízkém východě

    nebo Sionistický tygr se objevil v doprovodu šakala Tabákího

    anebo Nemesis se sedmi bradami se zjevila nad Sinajem

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně: <b>text</b>
Odkaz: <a href="http://adresa">text</a>, tedy <a href=""></a>