Věrni zůstaneme!

Česká republika se rozhodla zachovat věrnost jedné z tradičních aktivit své kommunistické periody: universitě Patricka Lumumby. Na této "universitě" se cvičili "studenti" ze zemí Třetího světa pro záškodnický boj a vedení partisánské války za účelem svrhnout v domovské zemi stávající régime a nahradit ho prosovětským.

Jak píše Ondřej Šlechta, chystá Česká republika projekt: vznik institutu s předběžným názvem Centrum pro občanskou společnost, které by mělo "cvičit demokraty". Nevím jak vy, ale mne tato paralela udeřila do očí. Po zkušenostech s barevnými revolucemi a rozesíráním ze strany "neziskovek" v minulých letech to snad ani nejde jinak.

Šlechta v závěru článku píše:

Samotný záměr „cvičit demokraty“ zavání agresivitou a je to záměr krajně nešťastný. Znamená vlastně trochu přiznat, že demokracii je potřeba v takové zemi – mírně řečeno – popostrčit. Znamená to ignorovat staletí kulturního a historického vývoje, který byl pro zakořenění stabilních a vzorových demokracií potřeba. Znamená to demokracii redukovat na propagandistický prvek a účelový obušek, využívaný jako nástroj politiky jinými prostředky. Cvičit demokraty je ideální voda na mlýn režimům, jež libovolné neziskovky, protivící se státní moci, ocejchují jako „zahraniční agenty“.
Přitom právě události posledních několika let, ať jde o arabské jaro nebo nynější dění na Ukrajině, ukazují, že koncept již omšelých barevných revolucí selhal. Jejich zastánci buď fatálně neodhadli dynamiku a nepřipravenost společnosti na západní politické hodnoty (v případě arabského světa) nebo nejsou schopni odolat agresivním a reálpoliticky uvažujícím mocnostem, hájícím si své zájmy a nehodlajícím ustoupit ani o píď. V obou případech to přináší plody v podobě frustrace, destabilizace a další radikalizace, jak ukazuje „ukradení“ arabského jara islamisty nebo násilnosti a obsazování legitimních úřadů ve jménu „evropských hodnot“ na Ukrajině.