To nelze, ale já nic takového nepožaduji, pouze se pozastavuji nad formulací "Čech židovského původu", implikující, že např. Poláček byl nejdříve Židem a až poté se stal Čechem.
To je zřejmý, smyslu postrádající pleonasm. Pokud se někdo narodí do židovské rodiny, záleží na tom, jaké tam panují poměry. Mluví se česky? Německy? Jiddiš? Pokud Čech, narozený v Israeli v české římskokatholické rodině, konvertuje k židovství, je "Hebrej českého původu"? A ne-li, co teda je?
Jak vidíš, neumím si odpovědět sám a rád se nechám poučit.
Máš tu několik pojetí národa: politický národ, národ definovaný jazykem, národ definovaný vírou, národ určený geneticky. Poláček byl geneticky a vyznáním Žid/žid, jazykově a politicky Čech; nemá proto smysl tvrdit, že to byl "Čech židovského původu".
Pokud se na to díváš biologicky - a to je pohled moderní hmotařské vědy, přes všechny ty humanistické plky - tak se Poláček nejdřív narodil, pak teprv získal jazyk, vyznání nebo politický profil. Pro moderního hmotaře je tedy Poláček rozhodně původně Žid a pak všechno ostatní. Naopak náš Čech, který přijal v Israeli judaism, je původně Čech a pak všechno ostatní.
K meritu Tvého článku tohle slovíčkaření ovšem nic nepřidá. Já s Tebou souhlasím v tom, že značná část Čechů je na evropské poměry nechutně xenofobní, ale na druhou stranu je IMHO rozdíl mezi tím, jak fungují v české společnosti někteří Romové (většina?), a mezi tím, jak tam funguje většina Vietnamců, "úkáček" nebo jak fungovala naprostá většina Židů před válkou.
To nelze, ale já nic takového nepožaduji, pouze se pozastavuji nad formulací "Čech židovského původu", implikující, že např. Poláček byl nejdříve Židem a až poté se stal Čechem.
OdpovědětVymazat...implikující, že např. Poláček byl nejdříve Židem a až poté se stal Čechem.
OdpovědětVymazatA jak to teda bylo?
Na to si odpověz sám. Zkus se pro začátek zeptat, zda je správné hovořit o tom, že někdo je "český spisovatel českého původu".
OdpovědětVymazatněkdo je "český spisovatel českého původu".
OdpovědětVymazatTo je zřejmý, smyslu postrádající pleonasm. Pokud se někdo narodí do židovské rodiny, záleží na tom, jaké tam panují poměry. Mluví se česky? Německy? Jiddiš? Pokud Čech, narozený v Israeli v české římskokatholické rodině, konvertuje k židovství, je "Hebrej českého původu"? A ne-li, co teda je?
Jak vidíš, neumím si odpovědět sám a rád se nechám poučit.
Máš tu několik pojetí národa: politický národ, národ definovaný jazykem, národ definovaný vírou, národ určený geneticky. Poláček byl geneticky a vyznáním Žid/žid, jazykově a politicky Čech; nemá proto smysl tvrdit, že to byl "Čech židovského původu".
OdpovědětVymazatPokud se na to díváš biologicky - a to je pohled moderní hmotařské vědy, přes všechny ty humanistické plky - tak se Poláček nejdřív narodil, pak teprv získal jazyk, vyznání nebo politický profil. Pro moderního hmotaře je tedy Poláček rozhodně původně Žid a pak všechno ostatní. Naopak náš Čech, který přijal v Israeli judaism, je původně Čech a pak všechno ostatní.
OdpovědětVymazatK meritu Tvého článku tohle slovíčkaření ovšem nic nepřidá. Já s Tebou souhlasím v tom, že značná část Čechů je na evropské poměry nechutně xenofobní, ale na druhou stranu je IMHO rozdíl mezi tím, jak fungují v české společnosti někteří Romové (většina?), a mezi tím, jak tam funguje většina Vietnamců, "úkáček" nebo jak fungovala naprostá většina Židů před válkou.