úterý 28. června 2011

Kocábism nebo humanrightism?

Byl to Hans Magnus Enzensberger, u kterého jsem někdy v 80. letech poprvé narazil na termín „diktatura lidských práv”. Toto vyjádření mne okamžitě oslovilo, neboť vyjadřovalo to, co jsem kolem sebe viděl, cítil, ale neuměl popsat.

Nechci polemisovat o důležitosti lidských práv, která jsme si jako taková v našem kulturním okruhu definovali. Už vůbec nechci proti nim nějak „bojovat”, byť trvám na tom, že mimo náš kulturní okruh nemusí nutně platit všechna vždy a všude stejně. Chtěl bych sdílet své posmutnění nad tím, jak se z této původně nepochybně vznešené myšlenky stalo politicum, nezřídka politicum dosti odporné.

Když jsme žili v totalitním ČSSR, byla priorita lidských a občanských práv, která nám chyběla, pro nás zcela nezpochybnitelná. Po několika letech života na Západě jsem se v nejrůznějších oblastech začal střetávat s negativními důsledky hypertrofované politické korrektnosti. Úzkostné lpění na lidských právech graselů, úchylů a parasitů poškozovalo v některých případech celou společnost. A nejhorší nebylo to, že to západní intellektuálové přestřelili. Nejhorší bylo to, že vytvořili ve společnosti atmosféru, kdy jakákoli diskusse na toto thema nebyla možná a kdo by k otázce lidských práv přiložil nějaký otazník, byl zařazen okamžitě mezi fašisty. Tím pak vznikla situace, kterou tak brillantně vyjádřil Enzensberger.

Obávám se, že už v této fasi došlo k zásadní devalvaci tohoto termínu. Ale sestup je teprve na začátku...

Po pádu kommunistické totality vstoupila na půdu Československa „demokracie“ a volný trh. V bizzarních kocourkovských poměrech se politicum „lidská práva“ stalo tak obludným, že ho člověk může brát trošku vážně jen s největším vypětím sil. Ti, kterým skutečně jde o spravedlnost a zdravé vztahy mezi lidmi, „lidská práva“ v této podobě odmítají a pojmenovali je po hlavním koryfeji tohoto třeštění „kocábismem“. Někteří, jako např. Štampach, neházejí flintu do žita a snaží se tu více tu méně případně o rehabilitaci lidských práv. O tragičnosti situace svědčí to, že i někteří přední kocábisté nesouhlasí s rozsudky nad pachateli z Krupky (vedle rozsudků nad žháři z Vítkova; Bedřišku raději vynechám).

Bohužel, do čela boje proti kocábismu se postavili rytíři, jejichž nevábnost a šerednost usnadňuje kocábistům obranu a protiúder. Jsou to na jedné straně Vandasovi dělníci (evt. různí neonacisti, kteří k nim bývají ne docela právem přiřazováni), na druhé straně vojvoda nejodpudivější, Vácslav Klaus, a v jeho stínu fašisující česká pravice (Joch). U DSSS mám obavy, že i jejich boj za svobodu slova by v případě vítězství byl završen částečnou, ale massivní likvidací práv určitých skupin. Zdůrazňuji: je to můj subjektivní předpoklad, z programu strany nic takového nevyplývá. U zdivočelé české lumpenpravice jsou pak lidská práva v jakékoli podobě omezením „svobody“ (čti: volnosti podnikání v nejrůznějších sférách) a jako taková maligní ve své podstatě. Jejich termín „humanrightism“ nemá stejný náboj jako „kocábism“: v prvním případě jde o opovržení lidskými právy jako takovými, ve druhém případě jde o odmítnutí toho politica, jaké se z nich stalo.

V situaci, kdy se lidská práva stala obuškem, kterým politik mlátí protivníka přes hlavu, aby jím byl pak zvalchován on sám, v takové situaci zaujmout stanovisko je vpravdě Sofiina volba naruby. Odmítám politicky korrektní politicum lidských práv, ale proti Klausovi se v této otázce postavím po bok třeba i Tydlitátové nebo Kostlánovi (byť zrovna tyto kocábisty považuji za ukázkové kryptofašisty). Vadí mi zanedbávání cikánského problému ze strany zodpovědných instancí, protože nahrává vandasovcům, na druhou stranu nesouhlasím ani se Štampachem - nemyslím si, že Řápková (a ani Janáčková) je nutně rasistka (že je blbá jako štoudev, to je jiná problematika). Vadí mi i zbožštění lidských práv, které je přirozeným důsledkem desakralisace západní společnosti. V otázce lidských práv, která odmítám vidět jinak než v tradičním spirituálním kontextu, jsem tedy v této části světa cizincem, na jedné lodi s jinými tradičně věřícími kteréhokoli vyznání.

Na závěr omluva trollům, kteří přišli o své sousto: Ž/židy ani antisemitism se mi na tento problém navléct nepodařilo. Takže snad příště!

5 komentářů:

  1. Nechci se vyjadrovat k celemu clanku. Ja jiz delsi dobu premyslim v tomto kontextu o udelovani politickeho asylu. Ten obvykle udeluji svobodne zeme pouze tehdy, kdyz se zadatel dostane na jejich uzemi.

    K tomu je ale potreba financnich prostredku a pribehu, ktery je v souladu se znenim mistniho azyloveho prava. Takovy system nahrava tem, kteri si ve zkorumpovanych, chudych nesvobodnych zemich finance dovedou obstarat a kteri vi co rikat (opet se da koupit za penize).

    Vysledkem je imho, ze se do tech azylovych zemi dostava ta nejhorsi svoloc, nikoliv ti, kteri by to skutecne potrebovali, a kterych jsou desitky milionu.

    Uprimne by bylo udelovani azylu v hostitelskych zemich utnout a nabizet jej na ambasadach jako to udelali Nemci v roce 89. To ale neni realisticke, to byly desitky milionu zajemcu. Dnesni system udelovani asylu je ale imho pokrytecky a zcela mijejici se ucinkem. Existuje prumysl nelegalniho pasovani lidi a prumysl azylove turistiky, a ty dve mnoziny maji imho dost velky prunik.

    Jeden z aspektu "humanrightismu".

    OdpovědětVymazat
  2. V pražském metru se před časem objevovaly zajímavavé nálepky s nápisem "Žádný člověk není ilegální". Pokud za nimi stáli naivní levičáci, jenom by to ukázalo na fakt, že nemají ekonomické myšlení. Bojím se ale, že za akcí stojí někdo úplně jiný.

    OdpovědětVymazat
  3. JzP: ano, také Štampachovi rozumím čím dál tím míň.

    LK: myslím, že se tady schyluje opravdu k prudkému pádu nové opony. Možná k tomu přispěje i ta Libye. Ale příliv přistěhovalců se zastaví (i bez Wilderse!). Dánové už rozhodli, že cizinec, který dostane nepodmíněný trest, bude vypovězen. Tomu tleskám, to je první vlašťovka.

    OdpovědětVymazat
  4. Panove, Evropa kvuli demograficke krizi ekonomicke pristehovalce potrebuje, vedle toho jiste potrebuje i vytvaret pracovni prilezitosti. Bez obojiho tu bandu starousku neuzivi.

    Ta opona se pro 3. svet nikdy nezvedla, je tu porad, jen zpusoby jak se prodrat jsou dumyslnejsi. Otazka je ovsem kdo by mel prijit pracovat a kdo a za jakych podminek bude vpusten jako politicky uprchlik.

    OdpovědětVymazat
  5. Mr.Kreutzfeld, ze byste rozvedl poznamku:
    Otazka je ovsem kdo by mel prijit pracovat a kdo a za jakych podminek bude vpusten jako politicky uprchlik.
    ?
    Vy umite byt nekdy az neskutecny zpochybnovatel. Snad proto ze Vam dari zpochybnovani celosvetove zakazovat.
    Dobre vite ze jsou zeme ktere neberou a brat nebudou (Japonsko jakoz i rada zemi Asii i jine) a zase jine (Canada USA Australie, Israel) kteri berou.
    Vy ovsem provokativne prehazujete udicku v podobe 2 kategorii a to v podobe politickych a pseudopolitickych uprchliku a pak tech ktery budou pracovat jinak nebudou penize pro bandu starousku.
    Mozna by Evrope pomohla Vase Israelska zkusenost s vice nez millionem pristehovalcu Vasich bratru ve vire z Ruska. Jak Ti se zaradili, pracuji a jsou prinosem a pomahaji zivit seniory?
    Pritom je to tak proste, prinosem je vzdy jen ten kdo bude pracovat a od koho lze vybirat dane.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně: <b>text</b>
Odkaz: <a href="http://adresa">text</a>, tedy <a href=""></a>