neděle 14. dubna 2013

Konstruktivism triumfující

Včera jsme chlastali s jedním biologem. Povídáme si o všem možném a přišla i řeč na evoluci. Zajímal mě současný state of knowledge. Biolog povídal o aminokyselinách a tripletech a radoval se z elegance té theorie. Na mé pochyby odvětil, že vznik nových druhů je dokázán, že jsme toho byli svědky. Mluvil o nějakých ještěrkách, s jinými triplety. Ptal jsem se na jejich chromosomy, ale ty prý byly stejné. Po chvíli z něj vypadlo, že to vlastně záleží na tom, jak definujeme druh.

Zíral jsem na něj zcela konsternován. Hle, říkám si, toť essence konstruktivismu (dříve: nominalismu) v kostce! Prostě něco nějak pojmenujeme, jak nám se to jeví, bez ohledu na obecnější souvislosti - ty jsou přece obsesí essencialistů (dříve: realistů) - a na základě takto vytvářených kategorií konstruujeme svůj svět. Zda má něco společného s realitou není až tak podstatné, neboť námi vytvářené "theorie" (čti: hypothesy) jsou elegantní a námi vytvořené kategorie do toho perfektně zapadají. Těžko si představit dokonalejší triumf této vědy.

10 komentářů:

  1. Definice taxonů je problém dodnes. Možná tě ten dobrý muž neměl mást, nebo ti to mě dovysvětlit ještě před šestým pivem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-) :-) :-) Jasně - nejde o to, jestli je to opravdu nový druh, ale o to, jestli my ho jako takový definujeme!

      Peters teď musí učurávat blahem!...:-))

      Vymazat
    2. Ono to má ale hlubší význam, než se takhle zdá. Když přijmeme jakýsi stromovo-síťový model Života, kdy každá větev představuje jeden druh (prozatím bez definice), tak v daném časovém okamžiku jsme schopni intuitivně uspořádat zvířata do druhů např. podle schopnosti a ochoty se pářit, geografického položení atd. Sice budou některé druhy diskutabilní, ale většina bude OK. Když do toho ale přidáme čas a vývoj, tak na jedné straně získají teoreticky význam vyšší taxony, ale zase bude problém s definicí druhů, když jsou blízko bifurkačního bodu.

      Proto si myslím, že je lepší se moc neuchylovat k tvrzením ANO/NE ohledně vzniku druhu online, spíš je zajímavější se dozvědět, co přesně se změnilo a zabřednout do detailů, pokud jsou pro laika stravitelné.
      Moc by mě zajímalo, co na to řekne jednou genetika, až se naučíme rozumět DNA.

      Vymazat
  2. Ale tady přece nejde o to, že by biologové nebrali ohled na "obecnější souvislosti" (na jaké?). Problém je v neschopnosti stanovit precizní a všeobecně přijímanou definici pojmu, který v běžné řeči chápeme tak nějak intuitivně.

    Když se definice v detailech liší, tak logicky existují situace, kdy podle jedné definice už nové druhy vznikly, zatímco podle jiné ještě ne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hm, problém není IMHO ani tak v neschopnosti stanovit definici jako v tom, že přání je otcem myšlenky. To samozřejmě neplatí jen pro taxonomii nebo evoluci, ale pro celou současnou vědu jako takovou.

      Vymazat
  3. Jsem si vzpomněl, jak Peters kdysi rozebíral, jestli hrmu holit nebo neholit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rozhodně holit, ale pouze Occamovou břitvou!

      Vymazat
    2. Voni sou pěkný čuně, Vodník. Takový ženský, co nemá svoji břitvu, ale půjčuje si ji od nějakýho Occama nebo Humea, bych se já nedotkl ani Vašim penachimem.

      Vymazat
    3. Leon Kreutzfeld17. dubna 2013 21:10

      A kdo je cune, kdyz maji v umyvadle musky? Kdyby trochu splachovali, tak se tam zadne musky neobjevi. Ja to takhle delam uz leta, protoze je to levnejsi nez stavet si pissoar pripadne splachovat cely zachod.

      Vymazat
    4. Právě že tam ty mušky nejsou, voni šlemazl, copa si nevšimli?

      Vymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně: <b>text</b>
Odkaz: <a href="http://adresa">text</a>, tedy <a href=""></a>